ODS podpoří flexinovelu zákoníku práce i bez výpovědi bez udání důvodů

Pozměňovací návrh týkající se umožnění výpovědi bez udání důvodů načetli poslanci za ODS a TOP 09. Nesouhlasí s tím opozice, ale i část vládního tábora, konkrétně KDU-ČSL a STAN, což znamená, že tento návrh Sněmovnou zřejmě neprojde. Například lidovci hrozili tím, že pokud by návrh měl projít, zváží, zda zvednou ruku pro předlohu jako celek.

„Nemáme pro to většinu,“ přiznal v neděli Fiala a dodal, že pokud se ještě podpora pro návrh nenajde, poslanci ODS a TOP 09 podpoří schválení tzv. flexinovely kvůli liberalizaci pracovního trhu. „Nebudeme si hrát na ublížené. My kvůli tomu určitě neshodíme flexinovelu zákoníku práce,“ dodal předseda vlády.

Při výpovědi bez udání důvodu by podle předkladatelů zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu. Změna by podle předkladatelů umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu.

Proti výpovědi bez udání důvodů se kromě opozice a části koalice opakovaně tvrdě staví i odbory, které hrozí generální stávkou. Připravenost stávkovat v neděli v ČT deklaroval šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ten již ve středu označil návrh za neakceptovatelný a ohrožující demokracii. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepředpokládá, že by návrh prošel, a považuje tak vyhrožování stávkou za zbytečné.

Naopak výpověď bez udání důvodů by měla podporu bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (ex TOP 09), kdyby seděl ve Sněmovně. V neděli v ČT ale řekl, že podle něj není reálné, aby úprava prošla. „Já bych pro to hlasoval, ale současně vím, že to nemá šanci projít. Opozice hrozí generální stávkou, na obou stranách jsou velká gesta a nakonec se nestane vůbec nic,“ uvedl k možnosti výpovědi bez udání důvodů exministr financí Miroslav Kalousek v ČT. Doplnil, že Česko má podle něj jeden z nejvíc sešněrovaných trhů práce a měl by se uvolnit.

Zastáncem výpovědi bez udání důvodů je i poradkyně premiéra Fialy a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „A to za podmínky mnohonásobného odstupného, aby lidé měli čas na hledání práce. Čtyřicet devět procent lidí zaměstnaných ve firmách je nespokojeno. Není pravda, že by lidé nechtěli odcházet, ale chtějí jistotu, když se rozhodnou pro změnu,“ prohlásila.

Flexinovela, kterou by Sněmovna měla schvalovat v únoru, by měla přinést prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti by se podle Jurečkova návrhu měla zvýšit v prvních měsících ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. V posledních měsících by naopak klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělané částky. Zvýšit by se měla i při dobrovolné změně práce či rekvalifikaci. Pravidla pro opětovné získání podpory by se naopak zpřísnila, bylo by nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo šesti.