Článek
"My se domníváme, že oba dva způsoby volby jsou možné, a nechceme blokovat dnešní proces a určitě chceme, aby ještě dnes bylo známo, jestli ve třech kolech byl prezident zvolen, nebo ne," řekl Novinkám Bratský.
Na dotaz, zda jsou občanští demokraté ochotni na veřejnou volbu přistoupit, Bratský odpověděl: "Určitě, nebudeme jednání blokovat, chceme volit dnes."
Občanští demokraté podle kuloárních zpráv zjišťují, jakou má Klaus celkovou podporu. Pokud by došli k tomu, že dosavadní prezident může získat více než 141 hlasů potřebných ke zvolení ve třetím kole (při plné účasti všech 281 zákonodárců), k veřejnému hlasování by se přiklonili.
Na schůzi zatím ODS hájí tajnou volbu
Pokud by ODS trvala na tajné volbě, hrozil by konflikt Sněmovny a Senátu, a tedy i zablokování páteční společné schůze k volbě prezidenta, k níž se na Pražském hradě sešli poslanci a senátoři. Kandidáty jsou Václav Klaus a Jan Švejnar.
Navenek se zatím občanští demokraté skutečně stále drží tajné volby, kterou na společné schůzi poslanců a senátorů prosazují. Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) v rozhovoru pro ČT popřel informace, že by občanští demokraté mohli přistoupit na veřejnou volbu za podmínky, že by všechny tři kola první volby proběhla ještě během páteční schůze.
O způsobu volby by mohli hlasovat všichni zákonodárci dohromady
Přiklání se k návrhu, aby o způsobu volby hlasovalo všech 281 přítomných zákonodárců dohromady, tedy obě komory parlamentu jako celek. Takový postup na schůzi navrhovali například senátor Milan Štěch (ČSSD), poslanec Václav Exner (KSČM) či místopředseda Sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL). Společná schůze se ale řídí jednacím řádem Sněmovny, který na takovou možnost nepamatuje.
Právě o způsobu volby budou zákonodárci hlasovat nejdříve. Předseda Sněmovny Miloslav Vlček hned v začátku schůze navrhl, aby zákonodárci nejprve hlasovali o tom, zda budou volit tajně. Pokud by byl tento návrh zamítnut, volilo by se automaticky veřejně.
:. Premiér Mirek Topolánek (ODS) během schůze Senátu a Sněmovny
Komunističtí zákonodárci nejsou v tom, zda podpoří veřejnou nebo tajnou volbu hlavy státu, jednotní. Veřejnou volbu jim doporučilo čtvrteční zasedání stranického výkonného výboru. Pro tajnou volbu se již vyslovili Miroslav Grebeníček a Václav Exner. "Já budu hlasovat pro tajnou volbu, pokud se bude hlasovat," řekl Exner ČTK.
Topolánek: Klaus je exkluzivní prezident
Z prezidentských kandidátů jako první vystoupil prezident Václav Klaus. Řekl, že země potřebuje kontinuitu a nemá důvod začínat od nuly. Právě na změně staví svou kandidaturu Jan Švejnar.
„Postupně jsem poznával, co prezident smí, co nesmí, ale pochopil jsem, že jsou věci, které musí. Prezident nesmí být korouhvičkou otáčející se ve větru, nesmí říkat jen věci líbivé,“ řekl Klaus.
Současnou hlavu státu podpořil i premiér Mirek Topolánek, řekl, že ČR má exkluzivního prezidenta, jehož názory nezapadají v průměru a svět o nich alespoň diskutuje.
:. Václav Klaus během projevu. Foto: PRÁVO/Michaela Říhová
Jan Švejnar v projevu řekl, že bude usilovat o to, aby byla Česká republika bez bariér. "Rád bych nabídl své znalosti a zkušenosti do služeb ČR," řekl Švejnar.
Jeho kandidaturu hájil předseda Strany zelených Martin Bursík. Řekl, že Švejnar může pro Českou republiku udělat mnoho dobrého.
Komunisté stále nechtějí ani jednoho
Předseda komunistů Vojtěch Filip zopakoval, že jeho strana bude prosazovat další volbu s jinými kandidáty. Chtějí proto v prvním kole volit Švejnara, aby ho dostali do dalších kol, v konečné fázi mu ale hlas dát nechtějí.
Anketa
Jak probíhá volba prezidenta republiky podle Ústavy:
První kolo: prezidentem je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná druhé kolo volby.
Druhé kolo: do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů ve Sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná třetí kolo volby.
Třetí kolo: je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.
