ODS korespondenční volby nechtěla, teď o ně stojí. ANO změnilo názor opačně

„Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám (včetně zavedení korespondenční volby, zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů),“ stálo v programovém prohlášení vlády ANO z roku 2018.

Fiala k tomu v listopadu 2020 v reakci na americké volby na Foru 24 napsal:

„Nové formy hlasování představují riziko. Pro demokracii je důležitá důvěra lidí a taky přijetí porážky jako legální i legitimní. Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování.“

„USA bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje vyhlášení výsledku. Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit,“ dodal.

Dnes se situace obrátila. Fialova vláda předložila zákon, podle kterého by Češi mohli volit korespondenčně už v roce 2025. Jednalo by se o lidi, kteří v zahraničí žijí. Hnutí ANO, stejně jako SPD, se proti tomu ohradilo.

Změnu postoje Právu vysvětlila šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Viděli jsme, co se dělo v Rakousku, kde se musely prezidentské volby kvůli chybnému postupu při započítávání korespondenčních hlasů dokonce opakovat,“ řekla.

„Viděli jsme, k čemu korespondenční hlasy vedly při prezidentských volbách v USA, kde část společnosti odmítla výsledky uznat a došlo k útoku na Kapitol. Proto jsme také korespondenční volbu v České republice nikdy nenavrhli,“ doplnila Schillerová.

Podle ní to narušuje svobodu volby. „Pokud si to koalice protlačí, tak už neexistuje nikdo, kdo by mohl svobodu při rozhodování zaručit. A to všechno jenom kvůli tomu, že koalice chce udělat všechno pro to, aby se jednotlivé strany udržely ve Sněmovně,“ dodala.

Šéf klubu poslanců ODS Marek Benda zase tvrdí, že ODS ve věci názor nezměnila. Fialova tři roky stará slova prý mířila spíš proti zavádění „vnitrostátního“ korespondenčního hlasování. A to i nyní strana odmítá.

„Korespondenční hlasování měla ODS první ve svém programu. Je to dávná myšlenka Tomáše Grulicha, již zesnulého senátora, který byl dlouhé roky šéfem komise pro krajany. Měli jsme to v programu a mělo to v programu i Spolu,“ řekl Právu Benda.

Jak ukazují výsledky sněmovních voleb v roce 2021, nejvíce hlasů ze zahraničí dostala koalice PirSTAN, a to přes 50 procent. Více než 34 procent pak získalo Spolu. ANO skončilo jednu setinu pod 5 procenty. Celkem hlasovalo přes 13 tisíc lidí.

Ještě o několik tisíc víc Čechů se v zahraničí zapojilo do prezidentských voleb. Nejčastěji hlasovali pro Petra Pavla. Ve druhém kole porazil šéfa ANO Andreje Babiše v poměru 95 procent ku 5 procentům.

Korespondenční volbu by podle Pirátů mohli využít Češi, kteří o to ve stanovené lhůtě před volbami požádají a nahlásí adresu, kam jim stát pošle hlasovací obálky. Volební lístky by pak mohli posílat poštou ve speciálních obálkách na české zastupitelské úřady.