Hlavní obsah

ODS chce jednat s ANO. Výpověď bez udání důvodu chce prosadit stůj co stůj

Okamžitá výpověď bez udání důvodu by měla být součástí nového zákoníku práce, míní ODS. Návrh chce ve Sněmovně prosadit navzdory odporu jejich koaličního partnera KDU-ČSL. Místopředsedkyně občanských demokratů Eva Decroix novinářům sdělila, že strana pro změnu shání podporu napříč Sněmovnou, jedná i s hnutím ANO.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Lednová tisková konference představitelů koalice Spolu: zleva předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, předseda ODS Petr Fiala, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a předseda středočeské ODS Jan Skopeček.

Článek

„Kolegové na tom budou trvat,“ prozradila Eva Decroix. „Ale je zřejmé, že to nebudeme moci prosadit koaličně,“ dodala.

ODS tak o novince jedná i s hnutím ANO. Podle Decroix by byla podmíněna „zlatým padákem“, například vyplacením osmi nebo šesti měsíčních platů apod. Pro zaměstnance by tak podle místopředsedkyně ODS nebyla nevýhodná, rychleji by ho dostala na trh práce.

Schillerová: Nepodpoříme

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová nicméně odmítla, že by s ODS o návrhu hnutí jednalo. Podpořit se ho nechystá. „Hnutí ANO zatím osloveno nebylo a ODS v něm pro takový návrh podporu nenajde,“ řekla Novinkám.

Horská: Propuštěný bez udání důvodu by dostal kolem 200 tisíc

Ekonomika

„ODS tvrdí, že tímto institutem zpružní trh práce. No jak? Tím, že se zaměstnavatelé zbaví maminek s malými dětmi, často nemocných zaměstnanců, možná i studentů, kteří nemohou pracovat na plný úvazek. Takže ODS rozhodně podporu v hnutí ANO nenajde,“ dodala.

Zbytek koalice není nadšen

Místopředseda TOP 09 a vicepremiér Vlastimil Válek naznačil, že ODS svým postupem porušuje koaliční smlouvu. „Na návrhu se musí shodnout odborná K10, musí to mít souhlas resortního ministra, kterému zákon gesčně přísluší,“ zdůraznil. TOP 09 podle něj podpoří pouze koaličně dohodnutý návrh. „Odborná debata se může vést, tyto záležitosti mají vždy řadu pro a řadu proti,“ dodal.

Z iniciativy ODS není nadšená ani poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková, která byla členkou pracovní skupiny k zákoníku práce. Podle ní není systém na institut okamžité výpovědi bez udání důvodu připravený.

„Musíme mít jinou politiku zaměstnanosti. Takové zaměstnance, kteří by z práce takto odešli, potřebujeme hned zaměstnat. Nejdřív musí fungovat nabídka, poradenství na úřadech práce, aby nám takto nevznikla nová skupina nezaměstnaných, kteří skončí na podpoře státu,“ varovala Pivoňka Vaňková.

Koalici teď čeká podle poslankyně jednání o tom, jak se s případným pozměňovacím návrhem poslanců ODS vypořádat. Není to podle ní první případ, kdy koaliční poslanci nerespektují dohody ve vládě. „Už se vyskytly první vlaštovky, kdy koaliční návrhy vzešly z jedné nebo ze dvou vládních stran,“ podotkla.

Co se píše v koaliční smlouvě

Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličně dohodnutých vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličně dohodnutým vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách Parlamentu jen po vzájemné dohodě.

Současně se zavazují, že případné návrhy zákonů, které nejsou koaličně dohodnuté, a pozměňovací návrhy předkládané poslanci a senátory koaličních klubů anebo připojení se k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů poslaneckých a senátorských klubů. Podmínkou pro podporu návrhů, které mají být koaličně dohodnuté, a nejsou, bude dohoda smluvních stran. Není-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat koaličně dohodnuté stanovisko vlády. Porušením koaliční smlouvy není, pokud zástupce koaliční strany hlasuje jinak, než stanoví koaliční smlouva, aniž by to mělo dopad na výsledek hlasování, a tento postup je předem projednán mezi předsedy koaličních klubů.

Nebude-li dosaženo koaliční dohody ve vládě, nastoupí mechanismy dohodovacího a smírčího jednání na úrovni K15 nebo Koaliční rady.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil návrh zákoníku práce v úterý. Zavádí prodloužení zkušební lhůty u řadových zaměstnanců ze tří až na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců ze šesti až na osm měsíců.

Výpovědní dobu má zákoník zkrátit, běžet by měla začít okamžikem výpovědi, nikoliv prvním dnem následujícího měsíce. Výpověď bez udání důvodu však nakonec do zákoníku nezahrnul. Nelíbila se totiž ani jeho spolustraníkům.

„Nemůžeme tady zavést výpověď zaměstnanců bez udání důvodu a pak neřešit negativní dopady na jejich domácnosti a děti. To nepřipustím,“ uvedl.

Jurečka v novém zákoníku práce prodlouží zkušební lhůtu a změní podmínky výpovědí

Ekonomika

Související články

Výběr článků

Načítám