Článek
Vyplývá to z návrhu novely zákona o vlastnictví bytů a obchodního zákoníku, který předložili poslanci ODS Zdeňka Horníková a Oldřich Vojíř.
Úrok z prodlení by se počítal z aktuální úrokové sazby centrální banky a činil by asi 10 procent ročně. Z miliónového bytu by tak úrok z prodlení za rok činil 100 000 korun.
Nárok na převod bytu do vlastnictví by měl dále nově prakticky každý družstevník, tedy bez ohledu, zda podal či nepodal v minulosti výzvu.
Cílem návrhu je rovněž zvýšit finanční vyrovnání pro ty členy, kteří přestanou být z nějakého důvodu členy družstva a přitom neodcházejí proto, že se stali vlastníky bytu. To by ocenili zvláště neplatiči nájemného, kteří bývají vyloučeni z družstva. Dosud mají nárok na vypořádací podíl, který je podstatně nižší než hodnota bytu, k němuž se vážou členská práva a povinnosti. Nově by měli i tito lidé při odchodu z družstva - po zaplacení svých dluhů - přednostně dostat byt anebo peníze ve výši jeho obvyklé hodnoty.
Je to zásah do práv družstev, vytýkají ODS ostatní strany
Návrh zatím získal podporu v předsednictvu poslaneckého klubu ODS a v blízké době bude předán vládě, která k němu zaujme stanovisko.
Ohlasy z ostatních poslaneckých klubů jsou ale rozporuplné. "Je to velmi zásadní zásah do práv družstev, ale posílí práva družstevníků. Proto ho podporuji," řekl Právu Stanislav Křeček (ČSSD).
Tomáš Kvapil (KDU-ČSL) s návrhem nesouhlasí. "Jsem proti. Zasahuje do práv družstva velmi hrubým způsobem. Už nejsme v transformačním období, kdy to bylo odůvodnitelné. Je to stejné, jako by stát přikázal obcím, že musí na své nájemníky převést obecní byty. Otevírat možnost převodů pro další lidi považuji až za neústavní," uvedl Kvapil.
Obdobný názor má i místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). "Je to úlet, tažení ODS proti družstvům. Destabilizuje to vztahy již jednou rozhodnuté, což může znamenat, že se tak bude postupovat i v jiných případech. To považuji za velmi nesprávné," zdůraznil.
Zatím převedeno 30 procent bytů
Podle údajů Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) bylo do vlastnictví lidí dosud převedeno asi 30 procent bytů z majetku členů svazu. Družstevních tak stále zůstává asi 450 až 460 tisíc bytů.
S převody se začalo po přijetí zákona o vlastnictví bytů z roku 1994. A to těm družstevníkům, kteří do půlky roku 1995 podali výzvu k převodu. Družstva měla povinnost byt vydat buď do konce roku 1995, anebo v pozdějším termínu, pokud se na něm s družstevníky domluvila.
"Postup je pomalý. Některá družstva tento krok stále zbytečně oddalují. Mám na stole desítky a stovky žádostí o pomoc," řekla Právu Horníková.
Na zásah do vlastnických práv si stěžuje i svaz družstev
Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) Vít Vaníček s návrhy nesouhlasí. "Je to další protidružstevní krok. To, že v případě zániku členství se má hodnota vypořádacího podíl rovnat ceně bytu, by byl bezprecedentní zásah do vlastnických práv družstev. Řada družstev by se mohla kvůli tomu dostat do finančních potíží," řekl Vaníček.
Podle předsedy družstva převody bytů nezdržují. "Prodlení byla na začátku, kdy se družstva teprve všechno učila. Nyní ale převádějí lidem byty podle jejich přání," uvedl Vaníček. Zdůraznil, že mnoho družstevníků mělo na pozdějším převodu zájem, protože spláceli státní půjčku na tento družstevní byt a v případě převodu do vlastnictví by museli celou částku splatit najednou. Kromě toho vinu za zpoždění měly i nedostatky právních norem.
Podle Vaníčka nemají družstevníci ani dnes zpravidla potíže s tím, zda v minulosti řádně podali výzvu k převodu či nikoli. "Ve většině družstev tyto případy řešili tak, že se členové usnesli, že i těmto lidem se budou převádět byty do vlastnictví. Mnohde to mají přímo ve stanovách," zdůraznil Vaníček.
Poslankyně však tvrdí, že návrh nesměřuje proti bytovým družstvům. "Řada družstev funguje dobře a lidé jsou v nich velmi spokojeni. Mnohde ale členové a družstvo nejsou v rovnocenné poloze. Chceme proto dát všem družstevníkům stoprocentní jistotu, že oni sami ani jejich děti o byty nikdy nepřijdou," uvedla Horníková.