„ODS chce peníze ze špitálu - neofiko,“ zaznělo v odposleších v kauze IKEM

Na tuto stopu narazila policie, která prověřovala bývalé vedení nemocnice a jednotlivé přednosty klinik pro podezření, zda se nepodílí na tunelování IKEM přes zdravotnické zakázky. Policie ale stopu s financováním ODS z nepochopitelných důvodů opustila. A žádná z bezpečnostních složek státu nechtěla toto podezření důkladně prověřit.

Policie odposlouchávala a sledovala minimálně v letech 2022 až 2023 několik lékařů a členů vedení nemocnice. Mezi nimi také bývalého ředitele IKEM Michala Stiborka. (Ten už bohužel nežije, v srpnu podlehl po rychlém a nečekaném nástupu rakovině). A právě při jeho sledování policie narazila na závažnou informaci o snaze ODS získat ze zakázek černé peníze.

Michal Stiborek se totiž v odposlouchávaném telefonu v prosinci 2022 svěřil svému příteli, že jsou na něj vyvíjeny tlaky, aby se podvolil plánům vlivných lidí z ODS a umožnil jim nastavit v nemocnici penězovody pro tuto stranu.

„ODS chce peníze ze špitálu. A to jinak než ofiko,“ sdělil podle policie Stiborek 4. prosince 2022 v SMS zprávě, kterou napsal svému příteli Františku Janů. Ten se snažil Stiborkovi pomoci lobbovat u politiků, aby ho „nová“ vláda Petra Fialy neodvolala. Janů se tehdy Stiborka ptal, jak dopadly jeho schůzky na ministerstvu zdravotnictví, kde se o jeho osudu mělo jednat. Když se dozvěděl, že ODS chce po Stiborkovi černé financování, Janů na to podle policejního dokumentu reagoval: „Hajzlové. To umí. Dělá to už ten debil z Motola.“

Čímž zřejmě narážel na tehdejšího šéfa jiné velké pražské nemocnice Motol Miloslava Ludvíka. Zajímavé je, že slova Františka Janů se v případě Motola později naplnila. Letos v únoru se ukázalo, že se policie skutečně zaměřila právě i na Motol a Národní centrála proti organizovaného zločinu (NCOZ) udělala po důkladném šetření razii v této nemocnici. Policie zatkla kromě jiných i Ludvíka, jehož obvinili z korupce a praní špinavých peněz.

Ale zpět ke kauze IKEM.

František Janů se pak v prosinci 2022 zeptal, kdo se v nátlaku na Stiborka a tajném financování ODS konkrétně angažuje. Michal Stiborek tehdy podle policie odpověděl: „Netuka. Ale je to složitější“.

Ivan Netuka je přednosta kardiochirurgické kliniky IKEM a od ledna 2022 zasedá v poradním orgánu premiéra Petra Fialy. Je to jeden ze dvou hlavních poradců Fialy pro zdravotnictví. Netuka je považován také za vlivného zákulisního hráče ve vysoké politice. Má totiž díky své medicínské praxi (staral se o zdraví významných VIP osobností) kontakty nejen s lidmi z ODS, ale i z jiných politických stran. Udržuje nadstandardní vztahy třeba i s politických podnikatelem a bývalým poradcem prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým.

ODS odmítá, že by se snažila vytvářet černé fondy. „ODS nikdy s popisovaným příběhem neměla nic společného,“ sdělil Jakub Skyva, tiskový mluvčí ODS.

Podle Ivana Netuky jsou takové informace jen „letitým šířením spekulací a nepravd“. Netuka také reagoval na čtvrteční text na Novinkách, kde zazněly citace exředitele IKEM Michala Stiborka, který se k případu vyjádřil dva měsíce před tím, než letos zemřel, a který potvrdil, že mu Netuka říkal o snaze vytvořit penězovody pro ODS na tajné schůzce v sauně na pražské Brumlovce. (Schůzku v sauně potvrdila policie svým sledováním.) „Vyjádření mezitím zesnulého pana Stiborka nemohu vnímat jinak, než jako osobní mstu založenou na lži a navíc i záměrné politizaci,“ prohlásil Ivan Netuka.

Netukova podrážděná reakce je přitom v rozporu s tím, jak celý příběh vznikl. Stiborkovo vyjádření z června 2025 je až následné. Slova o „neofiko penězích pro ODS“ totiž zazněla už před třemi lety. A navíc je zaznamenala policie, která Stiborka odposlouchávala, aniž by to on sám tušil. A to jako on-line událost dávno před tím, než pak v srpnu 2023 propukla aféra kolem údajného vydírání v IKEM. (V případě citované SMS o „neofiko penězích pro ODS“ tedy nejde o argumentaci, kterou by Stiborek říkal ex post na svou obhajobu poté, co byl obviněn z vydírání.)

Kromě věcné závažnosti SMS zprávy o možnosti černého financování ODS je tento policejní odposlech důležitý i proto, že je klíčem k pochopení dalších událostí, které pak v kauze IKEM následovaly.

Ivan Netuka je totiž hlavní strůjce vyšetřování bývalého ředitele IKEM Michala Stiborka a jeho náměstka Jiřího Malého. A to kvůli údajnému vydírání, jehož se měli Stiborek a Malý dopouštět vůči Netukovi a jeho spojenci v IKEM kardiochirurgovi Janu Pirkovi.

Stiborek a Malý byli skutečně v nepřátelských vztazích s Netukou a s Pirkem. Obě skupiny si šly si vzájemně po krku. V jejich válce šlo právě o to, kdo bude mít vliv nad významnou nemocnicí. Ale zcela jistě nejde říct, že by někdo z nich byl v tomto příběhu kladný hrdina. V textech, které jsem před dvěma lety o této válce doktorů v IKEM psal do časopisu Reportér, jsem to charakterizoval slovy, že jde o válku prohnilých proti prohnilým.

Nicméně Netuka byl tím, kdo tuto válku evidentně vyostřil. V lednu 2022 totiž získal politickou převahu, protože se stal poradcem premiéra Petra Fialy. A začal mít ambice „rozhodovat“, jak to v IKEM bude chodit. A proto začal být Stiborek pod tlakem, aby přistoupil na podmínky ODS. Ze schůzek, které měl Stiborek s Netukou v průběhu listopadu 2022, pak vyplynulo, že Stiborek měl v prvé řadě vyhodit svého náměstka Jiřího Malého (též významného kardiochirurga), kterého Netuka osobně nesnášel. Druhou podmínkou bylo, aby Stiborek umožnil vytvořit skrytý systém na odklánění peněz ze zakázek – nejlépe z nové pozice ekonomického náměstka. (Ředitelem by byl někdo jiný, tedy osoba blízká Netukovi.) Oba návrhy Stiborek odmítl už koncem listopadu 2022. A možná právě proto začal být nepohodlný.

Po Stiborkově odmítnutí vytvořit penězovod z IKEM k ODS se totiž spustilo rozsáhlé vyšetřování Stiborka a Malého. Časově to do sebe zapadá. Ivan Netuka se poprvé obrátil na inspekci GIBS 2. prosince 2022 a nahlásil tam, že je těžce vydíraný právě Stiborkem a Malým. (Bylo jen pár dní po Stiborkově odmítnutí spolupracovat s Netukou.)

V ODS tehdy spoléhali na to, že jim situaci v IKEM pomůže vyřešit ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, která je koaličním partnerem občanských demokratů. Válek si tehdy Stiborka skutečně pozval na jednání. I to zaznamenala policie. „Zde je na místě uvést, že dne 2. 12. 2022 měl Michal Stiborek schůzku s ministrem zdravotnictví tzv. mezi čtyřma očima,“ uvedla policie do spisu o sledování Stiborka. „Michal Stiborek obsah schůzky s ministrem okomentoval (poté) v hovoru se svou partnerkou slovy, že má týden,“ napsala policie. Stiborek to myslel tak, že ve funkci ředitele bude už maximálně jen týden, protože tlak na něj je enormní a z vyšších míst. „A dále Stiborek uvedl, že premiér (Petr Fiala) uvažuje o vyhlášení výběrového řízení na pozici ředitele IKEM,“ uvedla policie.

„V návaznosti na to zachytil policejní orgán dne 4. 12. 2022 SMS komunikaci mezi Michalem Stiborkem a jeho známým Františkem Janů, která se bezesporu týkala obsahu schůzky Michala Stiborka a ministra zdravotnictví ČR,“ napsala do spisu policie. A pak ve své zprávě citovala již zmíněné Stiborkovy věty o tom, že „ODS chce neofiko peníze ze špitálu“.

Podnikatel František Janů mi potvrdil, že se Stiborkem byl tehdy v úzkém kontaktu a že mu jako letitému příteli zajišťoval podporu u části senátorů ODS, které osobně znal. SMS zprávu, v níž mu Stiborek sděloval důvod, proč je na něj enormní tlak, si Janů už nevybavoval. „Přesné znění té zprávy si už po letech nepamatuji,“ řekl Janů. A když jsem mu její obsah přečetl, tak reagoval: „Ano, je to možné. Nevylučuji to“.

Ale zpět k příběhu, jak to pokračovalo po schůzce s ministrem Válkem. Ministr zdravotnictví si v prosinci 2022 po rozhovoru se Stiborkem a po dalších konzultacích s jinými lidmi vyhodnotil situaci tak, že nechce podporovat plány na tunelování nemocnice. Za pár dní se tedy Válek – k překvapení ODS a Netuky – postavil na Stiborkovu stranu a ve funkci ho tehdy podržel.

Do této napjaté atmosféry pak zapadá již známá SMS rozzlobeného Netuky, kterou poslal na mobil svému spřízněnci Janu Pirkovi. Bylo to 13. prosince 2022 – tedy devět dní po schůzce Stiborek-Válek.

„Ahoj Honzo, budeme muset přitvrdit, Válek je prase, takže gloves off. Prosím zakleknout na toho R. Krause. Díky, I.“

Ivan Netuka tím vyzýval k přitvrzení boje o pozice v IKEM. Negativně se v SMS zprávě vyjádřil právě o ministru Válkovi. A z kontextu nových informací, které zaznamenala policie při sledovávání Stiborka, lze dovodit, že Netuka vyzýval k přitvrzení právě proto, že Válek odmítl vyhodit Stiborka nebo mu jakkoli jinak domluvit. Netuka podle své SMS zprávy nutil Pirka, který se mezitím stal senátorem (kandidoval jako nestraník za TOP 09 v rámci koalice Spolu), aby v jednáních na politické úrovni o situaci v IKEM „svlékl rukavice“. A prosil ho, aby v této souvislosti „zakleknul“ na Romana Krause z ODS, což byl tehdy předseda zdravotního výboru Senátu, a přesvědčil ho k aktivitám, které vyhovovaly Netukovi a ODS.

K této SMS zprávě Netuka-Pirk se dostal náměstek IKEM Jiří Malý od svého přítele, šéfa IT v IKEM, u něhož si nechal Pirk opravit mobil. Jiří Malý pak Netukovu SMS nechal anonymně z jiného mobilu poslat ministru Válkovi, aby věděl, co se děje, a že se na něj Netuka zlobí a bude proti němu intrikovat.

Inspekce GIBS, která pak případ vyšetřovala z podnětu Netuky, na tuhle uniklou SMS zprávu z mobilu Pirka přišla a později začala stíhat Malého a šéfa IT IKEM za porušení tajemství dopravovaných zpráv. Bylo to správné. Protože šlo skutečně o protiprávní jednání. Nicméně díky tomu se dnes alespoň ví, jaké plány měl v politice s IKEM rozzlobený Netuka.

Zapojení samotné inspekce GIBS do případu IKEM je pak v celé kauze také velmi podezřelé. Ivan Netuka se na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) obrátil – jak již bylo řečeno – 2. prosince 2022.

To, že šel Netuka rovnou na GIBS, bylo značně nestandardní, protože takovéto trestné činy – jako je vydírání – obvykle šetří kriminální policie.

Zapojení GIBS je dodnes považováno za velmi kontroverzní, neboť inspekce je primárně určena pro to, aby vyšetřovala trestné činy policistů, členů vězeňské správy a celníků. GIBS své zapojení obhajovala tím, že šetřila i to, zda do vydírání v IKEM „nebyl zapojen nějaký policista“. Což se v průběhu celé kauzy vůbec nepotvrdilo. Je tedy zjevné, že mohlo jít jen o záminku, aby případ premiérova poradce zpracovávala inspekce, která spadá přímo pod premiéra. (A bude tak nad Netukovým příběhem plná kontrola.)

I přes tento zjevný problém nechal inspekci GIBS kauzu údajného vydírání dodělat státní zástupce, který případ dozoroval. Když pak letos v únoru dostala kontroverzní kauzu vydírání v IKEM na stůl soudkyně z obvodního soudu, shodila ji nejdříve úplně ze stolu, protože považovala zapojení a šetření GIBS za nezákonné. Odvolací městský soud ale rozhodl, aby se případ vydírání přesto u soudu řešil. Obvodní soud se tedy případem vydírání bude zabývat zřejmě letos v říjnu.

A jak dopadlo prověřování NCOZ ve věci ekonomické kriminality přednostů a šéfů IKEM? A tedy i stopy a podezření ze snahy tvořit černé financování pro ODS?

Policie nakonec případ rozdělila na dvě až tři části. V jednom případu se šetřilo podezření, že se v IKEM kupují předražené zdravotnické přístroje. Jako podezřelý tu byl veden i Ivan Netuka společně s ředitelem IKEM Michalem Stiborkem. Policie prověřovala třeba zakázku na nákup přístroje pro krátkodobou podporu srdce. V zakázce šlo o 100 milionů korun.

Jenže policie nakonec letos v únoru tento případ odložila, protože neměla důkazy o úplatcích nebo o podvodech.

V druhé větvi se NCOZ věnoval jen Stiborkovi. V jeho případě šli kriminalisté po stopě legalizace možných úplatků. Přišlo jim totiž podivné, že Stiborek vkládal své úspory do krajně podezřelého byznysu – do firem, které půjčovaly lidem peníze na lichvářský úrok. Jenže policie nakonec nezjistila, že by to byly peníze z úplatků ze zakázek v IKEM. A tak se policejní centrála NCOZ začala věnovat jen byznysu s lichvářskými úvěry a detektivové to rozebrali samostatně v odděleném případu.

Z toho pak tedy vznikla kauza, která už neměla se zakázkami IKEM nic společného. Policie v případu půjček obvinila později dva hlavní organizátory lichvářských úvěrů, jimž Stiborek své celoživotní úspory do byznysu svěřil. Avšak u Stiborka nakonec letos na jaře policie konstatovala, že v jedné části lichvářského příběhu nebyl zločinec, nýbrž oběť. Policie totiž zjistila, že oba organizátoři, kteří Stiborkovy peníze v lichvě „otáčeli“, podvedli samotného Stiborka. Jeho peníze si nechali pro sebe a lichvářský byznys už v určité chvíli jen předstírali a uzavírali smlouvy s mrtvými nebo vůbec neexistujícími lidmi.

Vytvořili tedy jakési „finanční letadlo“, v němž vybírali peníze od klienta (Stiborka), slibovali mu úroky, ale úroky mu vypláceli ze Stiborkových peněz, které do byznysu původně vložil a které si pak komplicové úplně rozebrali jen pro své potřeby. Jediné, co z trestně právního hlediska kladli policisté Stiborkovi za vinu, že když do byznysu s půjčkami vstoupil, neměl na to řádné povolení ČNB. A obvinila ho z přečinu nedovoleného podnikání. (Stiborkův byznys s půjčkami byl spíše reputační problém, protože bylo nepatřičné, aby ředitel vážené instituce IKEM vydělával na lichvě. Proto, když se kauza v létě roku 2023 objevila poprvé v médiích, stála Stiborka křeslo a nutno říct, že oprávněně. V té chvíli ho už nemohl ve funkci podržet ani jeho zastánce ministr Válek.)

Případ s možným vytvářením černých fondů pro ODS policie nedošetřila. Proč se o to detektivové NCOZ nesnažili, je záhada. Stejnou příležitost měla i inspekce GIBS, která šetřila „větev“ údajného vydírání. Neboť právě v této kauze se objevily zřejmé důkazy, že Michal Stiborek a Jiří Malý disponují dokumenty o založení offshorové struktury v lichtenštejnské firmě Schindlers.

Tyto dokumenty měly dokazovat, že se ze zakázek IKEM generují zisky, které směřují do Lichtenštejnska. V dokumentech se psalo, že v offshorových firmách figurují nebo figurovala jména Ivan Netuka či Jan Pirk.

Jenže inspekce GIBS tuto verzi od samého začátku nebrala vážně. Označila všechny zajištěné dokumenty za falešné, aniž by provedla u všech listin důkladné šetření, nebo aby požádala o právní pomoc Lichtenštejnsko. A část těchto dokumentů využila jen do konstrukce, kterou jim od prvního okamžiku vyložil premiérův poradce Netuka, tedy že Stiborek a Malý „těmito falzifikáty jen vydírají“ Netuku a Pirka. (To se částečně vztahovalo jen ke dvěma listům, kde byly do existujících dokumentů dopsané podpisy Pirka, které tam doplnil šéf IT oddělení IKEM. Účelem toho bylo zjevně donutit v této vzniklé válce uvnitř IKEM protivníka Pirka, aby se nesnažil atakovat pozici ředitele IKEM Stiborka.)

V dalších několika listinách, kde byly detaily o vytvoření offshorové struktury včetně dopisů, kde aktéři z IKEM instruovali firmu Schindlers, nenašla inspekce GIBS žádné stopy po účelovém doplňování. Přesto je označila bez důkladného vyšetření za falzifikáty.

Sečteno a podtrženo: stát od samého začátku věděl o tom, že v dané kauze boje o IKEM může jít i o vytváření černých fondů pro ODS, ale policisté neudělali nic proto, aby to objasnili. A naopak lidi, kteří o tom mohli něco vědět, začaly bezpečnostní složky státu vyšetřovat a stíhat pro jiné trestné činy. A nutno uznat, že v některých případech i oprávněně. Několika protiprávních jednání se Stiborek a Malý mohli i dopouštět (viz nezákonné podnikání, nebo porušení tajemství dopravovaných zpráv), protože v téhle kauze platí, že nikdo nebyl dokonalý a už vůbec ne anděl. Což platí i o Ivanu Netukovi, poradci premiéra Petra Fialy, a inspekci GIBS, která si selektivně vybírala jen to, co šetřit bude.