Odposlechy v kauze Nagyová: Ty intimní prý u soudu nezazní

„Během dvou týdnů nařízeného hlavního líčení by mělo dojít k přehrávkám odposlechů, následně k závěrečným řečem a poté chce soudkyně Helena Králová vynést rozhodnutí v této věci,“ řekla Právu mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Lenka Cihlářová.

A právě odposlechy telefonních hovorů a přepisy SMS zpráv mezi Nečasovou, jejím tehdejším důvěrným přítelem a v té době zároveň premiérem Petrem Nečasem (ODS) i řediteli Vojenského zpravodajství Ondrejem Páleníkem či Milanem Kovandou patří k hlavním trumfům obžaloby, jak Právu potvrdil státní zástupce Rostislav Bajger.

Podle něj by měla záznamy slyšet i veřejnost a soud by ji prý tedy neměl z jednací síně vylučovat.

„Odposlechy jsou jedním z důležitých důkazů, krásně dotvářejí obraz,“ řekl Právu žalobce s tím, že záznamy vyvracejí verzi obhajoby.

Ta tvrdí, že Nečas se cítil ohrožen kvůli armádním zakázkám, proto se na podzim 2012 obrátil s obavami o sebe a rodinu na Páleníka. A ten neváhal nasadit své podřízené do okolí pražského bydliště Nečasovy tehdejší manželky Radky, aby údajně prověřili možné ohrožení.

Nic takového ale nezjistili. Podle Páleníka a spol. šlo o tzv. kontrasledování, a ne o sledování Nečasové, jak tvrdí obžaloba, podle níž postupovali rozvědčíci nezákonně na žádost Nagyové kvůli jejím osobním zájmům.

„Jestliže existují listinné důkazy označené jako záznamy o sledování, hovoří se o sledování, je to hodnoceno jako sledování, máme k tomu odborné vyjádření, které říká, že to bylo sledování, máme odposlechy, které ani nenastiňují nějakou obavu o tom, že by existovalo nějaké ohrožení rodiny, jak tvrdí obhajoba, když nic takového neslyšíme, tak je to jeden důkaz k druhému,“ odmítl verzi obžalovaných Bajger.

Doplnil, že hned v první den posledního kola tohoto hlavního líčení, tedy 18. května, budou žalobci soudkyni Králové upřesňovat, které z několika desítek hodin odposlechů Nagyové s Nečasem, Páleníkem či Kovandou by měly v jednací síni zaznít.

„Budeme požadovat odposlechy, které považujeme za prospěšné pro obžalobu, do intimit se pouštět nebudeme, tyto pasáže určitě nechceme pouštět,“ podotkl Bajger.

Tím mínil fakt, že nebude chtít přehrát záznamy obsahující velmi soukromou komunikaci mezi Nagyovou a tehdejším jejím nadřízeným Nečasem. I z nich prý je ale poznat, proč chtěla obžalovaná bývalá šéfka kabinetu nechat sledovat tehdejší Nečasovu ženu Radku – údajně aby získala Nečase jen pro sebe.

„Tyto telefonní hovory a SMS zprávy z října 2012 důkazně dokládají vysoce negativní postoj Jany Nagyové k osobě Radky Nečasové,“ napsali státní zástupci už do usnesení o zahájení stíhání rozvědčíků a Nagyové z června 2013.

V tomtéž dokumentu dokonce hovoří o tom, že z hovorů z 12. října 2012 mezi Nagyovou a šéfem Úřadu vlády Lubomírem Poulem vyplývá, že „Nagyová vyslovovala podezření o manželské nevěře ze strany Radky Nečasové“.

O pár týdnů později pak v dalších hovorech mezi Nagyovou a Nečasem první jmenovaná podle usnesení žalobců vyvíjela na milence nátlak s cílem dosáhnout rozvodu jeho manželství s Radkou Nečasovou.

V odposleších a SMS zprávách se pak objevuje i řada nevšedních slov a označení, která, jak v usnesení vysvětlují žalobci, znamenala přezdívky některých aktérů kauzy.

Například „Umělý pes“ byla přezdívka pro nyní rovněž obžalovaného generála Kovandu, „žrádlem pro psy“ zase byla dvojice pracovníků Úřadu vlády Alena Hegrová a Jiří Pertl, které podle obžaloby nechala Nečasová předloni v březnu sledovat prostřednictvím vojenských zpravodajců jednou soukromou bezpečnostní agenturou. A nasazení detektivové jsou v odposleších označeni jako „krtečci“.