Článek
Oficiálně se tento program nazývá RES - Risk Environment Simulator, tedy simulátor rizikového prostředí. Ve spolupráci s lékaři jej vyvinuli specialisté ze strojní fakulty plzeňské Západočeské univerzity.
Zjednodušeně řečeno: klient se dostane do interaktivní 3D hospody a zde čelí podobným svodům, jako kdyby zašel do skutečného podniku. Z terapeutických důvodů autoři ani nechtějí poskytnout ukázku z popisovaného prostředí.
Předobrazem stávající virtuální hospody se stal jeden z plzeňských podniků. „Udělali jsme jeho přesnou kopii. Je takový neutrální, ani pajzl, ani lepší restaurace,“ připomíná Petr Hořejší ze zmíněné fakulty.
Je to další způsob, jak pomoci lidem, kteří trpí závislostí
Tak se tam vypravíme, stačí si nasadit 3D brýle. Na imaginárním mobilu mi pípne zpráva, že dotyčný, se kterým jsem se tady měl sejít, má čtvrt hodiny zpoždění. Co se dá dělat, jdu dovnitř.
Pěkně to tu hučí. „I to je autentická nahrávka,“ poznamenává Hořejší. Napřed mě nenapadne nic lepšího než se zašít na záchod. Za chvíli je tady výčepní. Vyhazuje mě. Napřed slušně, potom ostře.
V lokále se ke mně přimotá nějaký týpek a haleká: „Už jsem tě tu dlouho neviděl. Takže už jsi vyléčenej? A jdeš si s náma dát jedno?“
No, u stolu s partou kámošů z mokré čtvrti je zrovna volné místo. Objednávám limonádu a už si rýpne další pokušitel: „Franta taky vomezil, ale vobčas si dá.“ No tak jo, jedno pivo mě snad nezabije. „Popojedem!“
Hořejší upozorňuje: „Ty hlášky, ty provokace, jsou velmi důležité. Namluvili nám je plzeňští ochotníci. Jsou tam i naše hlasy - třeba já jsem výčepák.“
Z hospody smím odejít až po patnácti minutách. Pivo jsem vypil, tak už je to fuk. Rum. A ještě jeden rum. A ještě jeden… Obraz se začíná rychle rozostřovat. Mám toho akorát tak dost.
„Mně se v těchhle fázích programu taky dělá špatně,“ souhlasí druhý z vývojářů Jiří Polcar.
A co by se stalo, kdybych se virtuálně nenapil? „Takhle se mi to líbí. Ta léčba asi fakt funguje. To zírám,“ vysekne mi poklonu animovaný host z virtuální hospody.
Pacienti často podceňují rizika
„Je to další způsob, jak pomoci lidem, kteří trpí závislostí na psychoaktivních látkách,“ říká psychiatr Jiří Podlipný z uvedené kliniky. „Často se setkáváme s tím, že léčení pacienti během hospitalizace podceňují rizika návratu do běžného prostředí. Podle naší hypotézy by program RES mohl riziko návratu k pití alkoholu snížit,“ vysvětluje Podlipný.
Na metodě takzvaného vystavování pobídkám není nic nového, novinkou však je zapojení nejmodernějších technologií.
Jsme ve fázi finalizace programu. Chceme jej ověřit vědeckými metodami.
„Teď jsme ve fázi finalizace programu. Chceme jej ověřit vědeckými metodami, snad začneme ještě letos. Sběr dat pak bude trvat přibližně dva roky, půjde o soubor více než stovky osob,“ konstatuje Podlipný a dodává: „Jak to dopadne, nelze předjímat, buď se naše hypotéza potvrdí, nebo ne.“
Pokud bude program úspěšný, začnou jeho tvůrci uvažovat o tom, jak s ním prorazit ve světě. „Nevíme, že by existovala podobná aplikace,“ sděluje Petr Hořejší.
„Mohli bychom ji nabízet nejen po Česku, ale i ve světě, samozřejmě s prostředím charakteristickým pro danou zemi,“ dodal.
