Odolné bakterie zabíjejí stejně lidí jako nehody

Jejich patálie nakonec skončila dobře, syn se nebezpečné bakterie nakonec zbavil sám. Jiní takové štěstí nemají. Takzvané multirezistentní infekce způsobené odolnými bakteriemi totiž zabíjejí v Česku 468 osob ročně. To odpovídá počtu obětí při loňských dopravních nehodách.

Jak upozorňují odborníci na veřejné zdraví, jedná se o problém, který částečně způsobili lékaři i pacienti sami: zvláště praktičtí lékaři mají někdy tendenci předepisovat antibiotika jako „všelék“ na všechny neduhy včetně takových, u nichž nejsou vůbec potřeba.

Na vině jsou pak i pacienti, kteří si zvykli po svých lékařích požadovat antibiotika, jen co zakašlou. To pak vede k tomu, že bakterie si proti některým typům antibiotik vyvinou „imunitu“ a léky na ně přestanou účinkovat.

„Jde o plíživý problém, který není vidět na první pohled. Lidé si myslí, že antibiotika jsou zcela bezpečná, že je mohou brát zbytečně a nic se neděje,“ řekla Právu Václava Adámková, primářka antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Antibiotická rezistence je ‚tichá pandemie‘. Covid byl jasně vidět, tohle je skryté, ale ne méně nebezpečné. Opravdu hrozí, že v průběhu deseti dvaceti let úplně ztratíme možnost léčit bakteriální infekce jako takové,“ doplnil pro Právo mikrobiolog z olomoucké fakultní nemocnice Milan Kolář.

Jedním z takových strašáků je například ventilátorová pneumonie, která vzniká, když je pacient napojený na plicní ventilátor, a kterou právě taková odolná bakterie způsobuje. Může tak zabít například člověka na jednotce intenzivní péče po dopravní nehodě, což by se před deseti lety, kdy ještě nebyl tento mikrob vůči léčbě odolný, nestalo.

„Bakterie tu byly před námi a budou po nás. Jejich schopnost adaptace je oproti lidské populaci obrovská,“ uvedla Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika při Státním zdravotním ústavu (SZÚ).

Podle ní úmrtí v důsledku infekce multirezistentními (tedy odolnými) bakteriemi dramaticky narůstají. „Částečně je to způsobeno i stárnutím populace, pacienti nad 80 let jsou více vnímaví a častěji hospitalizovaní,“ uvedla Žemličková.

Lékaři podle ní také často nemusí rozpoznat správnou diagnózu. „Je velmi jednoduché identifikovat pacienta s opičími neštovicemi, ale poznat pacienta, co umírá na infekci způsobenou rezistentní bakterií, tak snadné není. Příčina úmrtí se často schová za něco jiného,“ řekla.

Ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková upozorňuje, že antibiotika se někdy nesprávně používají i například při léčbě virových infekcí, kde je jejich nasazení ale kontraproduktivní.

„Antibiotika by se v žádném případě neměla užívat při běžném nachlazení nebo chřipce, protože tam se zpravidla jedná o infekce způsobené viry. Na ty antibiotika nezabírají,“ uvedla Macková.

Podle ní je nezbytné, aby se pacienti při užívání antibiotik vždy řídili doporučením ošetřujícího lékaře. „Není ani vhodné, aby na svého lékaře naléhali a dožadovali se předepsání antibiotik, jestliže odborník je toho názoru, že pacient antibiotika nepotřebuje. S tímto přístupem se lékaři v ordinacích často setkávají,“ doplnila.

Lékaři dřív nasazovali antibiotika i nemocným s covidem, což je virové onemocnění, protože se obávali toho, že by průběh covidu mohl, podobně jako kdysi u španělské chřipky, vyvolat bakteriální pneumonii. Později se od toho upustilo.

„Pacienti někdy chtějí co nejrychlejší a nejpohodlnější léčbu, a to jsou širokospektrá antibiotika. Tím, že je předepisujeme, si sami pod sebou podřezáváme větev,“ poznamenal klinický farmakolog FN Olomouc Jan Strojil.

Právě někteří pacienti mohou ale být neoblomní. „Přišel za mnou čtyřicetiletý pacient s kašlem a zvýšenou teplotou a dožadoval se třídenních antibiotik. Diskuse, že se jedná o virózu a na tu nejsou antibiotika potřeba, zabrala spoustu času,“ uvedla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.

Vzpomněla si i na třicetiletou pacientku, která po běžném vytržení zubů moudrosti dostala antibiotika, aby se snížilo riziko bakteriálního zánětu. „Užívala je však dva týdny a vyvinul se u ní zánět střeva, se kterým stonala celý rok,“ řekla lékařka.