Odložen případ, který začal aféru Kubice

"V pondělí jsem obdržel usnesení inspekce o odložení věci. Podle jejích závěrů se nepotvrdila podezření ze zmíněné trestné činnosti," řekl Právu státní zástupce Jaroslav Kučera, který případ dozoroval.

Hruška byl podezřelý z toho, že za úplatu pomohl jednomu vazebně stíhanému muži, kterého celníci prověřovali pro velké dluhy. V únoru 2005 měl poskytnout obviněnému zvanému Ladič informace o probíhajícím trestním řízení. Podle výpovědi podezřelého i následných závěrů inspekce ale Hruška přišel s "Ladičem" do styku pouze pracovně v rámci vyšetřování několika kauz, na kterých pracoval ÚOOZ. Inspekce tak nic nezákonného neprokázala.

Státní zástupce nyní její usnesení podrobně prostuduje, poté ho může buď zrušit a vrátit věc k došetření, nebo bude s inspekcí souhlasit a její rozhodnutí se stane pravomocným.

Krátce poté, co byla informace o prověřování tohoto detektiva zveřejněna, vystoupil loni v květnu šéf ÚOOZ Jan Kubice ve sněmovním branně-bezpečnostním výboru a obvinil tehdejší vedení policie a ministerstva vnitra, že se snažilo ovlivňovat práci policistů z ÚOOZ. Hruška mimo jiné vedl speciální tým, který vyšetřoval loňskou lednovou vraždu podnikatele Františka Mrázka.

"To, co jsme tvrdili v květnu v parlamentu, se potvrzuje. Nikdy jsme nebyli žádní přisluhovači ODS. Jediný problém byl ten, že jsme byli účelově kriminalizováni. Mé jméno se protizákonně a úmyslně dostalo na veřejnost, i když jsem nebyl vůbec z korupce obviněn, ale vše bylo jen ve stadiu podezření," reagoval na rozhodnutí inspekce Hruška. Takovým způsobem, jakým bylo postupováno, pracují podle Hrušky některé zločinecké struktury.

"Pociťoval jsem jednoznačně tlak na svou osobu, a to právě kvůli tomu, že jsem pracoval na zmíněných případech typu Mrázek," podotkl Hruška.

Proti Hruškově názoru, že se odložením případu potvrdilo Kubiceho podezření o politickém ovlivňování kauz, se ohradil předseda bezpečnostního výboru a někdejší ministr vnitra František Bublan (za ČSSD).

"Vyšetřování té korupce začalo v září 2005 a Mrázek byl zabit až v lednu 2006, takže to nemůže mít spojitost. Navíc jsem vůbec nevěděl, že inspekce na nějakém případu korupce pracuje. To je jasný důkaz, že jsem s tím neměl nic společného. V životě jsem pana Hrušku neviděl a jeho jméno ani předtím nikdy neslyšel," řekl Právu Bublan.

Naopak se domnívá, že postupem Kubiceho mohlo být šetření inspekce ohroženo a ovlivněno. Bublan si také myslí, že na konečném rozhodnutí inspekce o odložení věci mohla mít vliv kompletní obměna vedení inspekce, ke které přistoupil po svém dosazení do funkce současný ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

Při prověřování tohoto případu se tehdy inspekce začala také zajímat o další čtyři členy útvaru, působící v plzeňské expozituře ÚOOZ. Na začátku předloňského prosince pracovníci inspekce začali tyto policisty včetně Hrušky podezírat ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, podvodu a přijímání úplatku.

Policisté měli vykazovat a údajně si nechali proplácet neúměrný počet přesčasových hodin, pohotovosti na pracovišti a finančních náhrad "fondu zvláštních finančních prostředků". Fond policie používá na placení informátorů. Inspekce loni v květnu se souhlasem státního zástupce zabavila na útvaru počítač a dokumenty, které se měly týkat tohoto konkrétního podezření. I tento postup Kubice ostře kritizoval.

V této kauze má být jasno do konce února, kdy se rozhodne o tom, zda bude případ odložen nebo nikoli.

Od zveřejnění tzv. Kubiceho zprávy uplynulo více jak osm měsíců. Analytické týmy policejního prezidia a Vrchního státního zastupitelství v Praze však do dnešního dne nebyly schopné rozplést, jakým způsobem a kým byly tajné informace ze zprávy poskytnuty médiím.

Zatím bezvýsledné je i zkoumání údajného ovlivňování vyšetřování některých závažných kauz ze strany politiků, na které si loni v květnu poslancům z branně-bezpečnostního výboru stěžoval právě šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jan Kubice.

Termíny, kdy měly být známy výsledky šetření souvisejícího s Kubiceho zprávou, se již několikrát změnily. Nejprve se hovořilo o konci loňských letních prázdnin, poté o posledním zářijovém, následně říjnovém dni a pak o závěru roku. Podle informací Práva je dalším zvažovaným datem pro uzavření případu konec února.

Zpráva byla zveřejněna čtyři dny před loňskými volbami do Sněmovny. Sociální demokraté to tehdy označili za zneužití policie k politickému boji.

Státní zastupitelství sice v prosinci odmítlo v souvislosti s obsahem zprávy ÚOOZ Kubiceho i jeho dva podřízené, Hynka Vlase a Jaroslava Hrušku, obvinit, do dnešního dne však nebyl případ uzavřen.

"Spis byl minulý týden předložen Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně (NSZ) k přezkoumání závěrů vyšetřování. Paní Vesecká chce vědět, zda byly závěry státního zastupitelství neobvinit pana Kubiceho a jeho dva podřízené správné," řekl Právu žalobce Michal Zachystal, který má vyšetřování možné kriminality policistů na starosti. Doplnil, že NSZ zatím o věci nerozhodlo. Pokud by nejvyšší státní zástupkyně Vesecká objevila v postupu žalobců nějaké pochybení, může nechat kauzu znovu otevřít.

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 po odmítnutí návrhu Inspekce ministra vnitra na stíhání policejních funkcionářů věc předalo policejnímu prezidiu k přestupkovému řízení. "Do konce února, nejpozději na začátku března rozhodnu," komentoval současnou situaci náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení František Snopek, který je přímým nadřízeným šéfa ÚOOZ.

Připomněl, že na konečné rozhodnutí o tom, zda Kubice a spol. postupovali správně, či nikoli, má od převzetí podkladů dva měsíce.

Proti závěrům státního zástupce nikoho neobvinit si dosud nikdo z údajných poškozených, kteří po květnovém zveřejnění Kubiceho zprávy podali zhruba 15 trestních oznámení, nestěžoval. "Žádná stížnost k nám zatím nedorazila," podotkl Zachystal s tím, že v případě obdržení stížnosti by se jí musela znovu zabývat inspekce. Ta chtěla Kubiceho, Vlase i Hrušku původně obvinit ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, z pomluvy a z neoprávněného nakládání s osobními údaji.

Politikům především vadilo, že Kubice obešel několik stupňů svých nadřízených a šel rovnou do výboru. "Pan Kubice své nadřízené informoval o svém postupu předem, ničeho, ani přestupku se tak nemohl dopustit, protože postupoval podle předpisů," myslí si ale zdroj blízký ÚOOZ.

Společně s Kubicem byli tehdy na jednání výboru i Vlas a Hruška. Všechny tři pak údajně inspekce v rámci vyšetřování případu odposlouchávala, společně s nimi prý i několik politiků a dva novináře.

Okolnosti úniku informací ze zprávy zase vyšetřuje protikorupční služba pod dozorem pražského městského státního zastupitelství. "Pořád se šetří, žádná obvinění ani případné odložení věci nepadla. Policie má půlroční lhůtu a ta ještě nebyla vyčerpána," řekl Právu mluvčí zastupitelství Martin Omelka.

V této věci inspekce původně podezřívala současného ministra vnitra Ivana Langra (ODS), jeho stranického kolegu a zároveň někdejšího šéfa branně-bezpečnostního výboru Jana Vidíma, a také dalšího člena tohoto výboru Pavla Höniga z ČSSD. Podle inspekce nejsou odpovědní za únik zprávy, ale za slovní přestřelku při tehdejším jednání výboru.

Čtvrtým podezřelým je prý novinář z Českého rozhlasu Jan Hrbáček, jenž kopii tajné zprávy hned po skončení zasedání výboru koncem května získal a okamžitě ji zveřejnil na internetových stránkách Radiožurnálu.