Odkladů je příliš. Přípravné třídy ale nerušte, radí odborníci

Odborníci souhlasí, že je nutné v počátečních třídách základních škol posílit řady asistentů pedagoga. Uznávají také, že od neúměrného tlaku by mnoha dětem mohlo ulevit, kdyby v prvních třech třídách odpadly známky. A vítají zrušení dodatečných odkladů, které děti vracejí zpět do školek.

Odmítají ovšem rušení přípravných tříd při základních školách a také plošnou možnost odkladu podle narození dítěte.

„Když se rozhoduje, jestli dítě do školy dát, nebo ne, přípravná třída je třetí cesta. Když se zruší, zbydou rodičům jen ty dvě,“ řekl Novinkám dětský psycholog Miroslav Hudec, který léta působil v pedagogicko-psychologické poradně na Českolipsku. Podle něj právě přípravná třída supluje zanedbanou podporu v rodině, proto se přípravné třídy osvědčily.

Chyběly by i podle speciální pedagožky Lenky Felcmanové z organizace SOFA. „Je to příležitost pro děti, které dostanou skutečně odůvodněný odklad. Mohou tam rozvinout všechny potřebné funkce,“ popsala Novinkám.

Felcmanová však souhlasí s dalším návrhem, který předpokládá zrušení dodatečných odkladů. Ty se udělují žákům, kteří už nastoupí do školy, ale pak jsou vráceni do mateřských škol.

„To má veliký dopad na jejich duševní zdraví. Zažijí selhání už na začátku vzdělávací dráhy. To je pro dítě velmi nepříjemná zkušenost, která může mít bezprostřední vliv na jeho vztah ke vzdělávání a vnímání sebe sama,“ uvedla.

Jako spornou vnímají experti i variantu, která připouští odklad jen u dětí narozených v červnu nebo červenci a později. „Stupeň vyspělosti dítěte nemusí odpovídat věku. Zkoušky školní zralosti jsou přesně propracované. Bylo by dost riskantní spoléhat jen na věk,“ míní Hudec.

Oba odmítli i možnost, že by odklad dostávaly pouze děti se závažným zdravotním znevýhodněním nebo odlišnými kulturními a životními podmínkami. Plošná opatření podle nich nejsou spolehlivá a je třeba postupovat individuálně. Navíc některé handicapy se projevují až ve škole.

Otázky vyvolává i mechanismus, který chce nechat rozhodování o odkladech na základních školách.

Podle Felcmanové by bylo nutné legislativně zajistit i spádovost poradenských zařízení. Školy samotné totiž většinou nemají odborníky, kteří by to zvládli, navíc dítě neznají.

Podle Hudce by se tak zřejmě dalo předejít poradenské turistice. Rodič má nyní právo si vybrat poradnu a většinou potřebné razítko dostane.

„Poradny mají strach, aby dítěti neublížily. Když jim vyšetření ukáže, že je dítě zralé, ale rodič zarputile tvrdí, že ne, ustoupí,“ přiblížil.

Felcmanová poznamenala, že poradny si nemohou být jisté, protože dítě většinou neznají. „Odborníkem je učitelka mateřské školy, která dítě dobře zná. Proto by se měla spolupráce napřít tímto směrem,“ řekla.

Za prospěšný záměr pokládají zrušení známek v prvních třech třídách. „Známkování vyvolává soutěživost mezi dětmi a je lepší, když jsou soutěživost a spolupráce vyrovnané,“ řekl Hudec.

Podle Felcmanové je nutné se také zamyslet nad celkovým očekáváním od dětí, co mají na prahu školní docházky zvládat. Podle ní se i díky počítačům jejich schopnosti třeba v oblasti motoriky zbrzďují.

Zápisy do základních škol se letos konají od 1. do 30. dubna.