Změna financování nepedagogů se odloží na leden, rozhodla vláda

„Vládní koalice se na základě otevřené diskuse s klíčovými aktéry rozhodla upravit v tomto smyslu návrh novely školského zákona. Pokud předlohu ve 3. čtení Sněmovna schválí, začátek nového systému financování nepedagogické práce se odloží o čtyři měsíce,“ uvedl ministr ve čtvrtek ráno na síti X s tím, že jde o vstřícný krok vůči krajům a obcím, které požadovaly na přípravu více času. Původně na ně měla povinnost dopadnout již letos v září.

Výhodou podle ministra bude, že změna financování bude navázána na nové rozpočty, které by tomu měly být uzpůsobené. Kraje a obce podle ministra v souvislosti s převzetím odpovědnosti za financování nepedagogické práce získají vyšší podíl na sdílených daních.

Od září do prosince by nepedagogičtí pracovníci byli dále placeni ze státního rozpočtu. Týká se to zejména uklízeček, kuchařek či školníků. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že stát by měl příští rok převést na obce a kraje částku 32,4 miliardy korun, která by jejich zvýšené náklady pokryla.

„Posun termínu nic neřeší, je to jen alibistické přehození absolutně nezvládnuté situace ohledně financování kuchařek, uklízeček a školníků na příští vládu,“ reagoval pro Novinky exministr a kandidát na ministra školství za hnutí ANO Robert Plaga. Kritizuje, že objem finančních prostředků, který by zřizovatelé měli získat, neodpovídá skutečným nákladům. Za nesmyslné považuje i převedení dalších tzv. neinvestičních nákladů, jako jsou učebnice či vzdělávání pedagogů, na zřizovatele.

Z vyjádření oslovených zástupců zřizovatelů nicméně plyne, že odložení vítají. Jak Novinkám sdělil předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl (STAN), volala po něm většina z nich.

„Jsem velmi rád, že vláda nakonec vyslyšela naše prosby alespoň ohledně posunutí převodu financování nepedagogických pracovníků k 1. lednu 2026. Kdyby to přišlo dřív, mohli jsme si ušetřit nejenom nejistotu některých pracovníků, ale také emoce, které to vzbudilo,“ řekl Lukl (STAN).

Nyní mají podle něj prostor zaměřit se na další problémy. Jedním z nich je výše platů nepedagogických pracovníků.

„Není tajemství, že jejich platy byly částečně dorovnávány z přímých nákladů na vzdělávání. Z našich analýz vyplývá, že to bylo často pod minimální mzdou. Konečné dopady pro samosprávy tak mohou být vyšší, protože to budou muset dorovnávat,“ uvedl Lukl.

Dalších nákladů se obávají především menší obce. „Za naše sdružení stále zůstává část starostů, kteří s převodem nesouhlasí. Jsou to zejména obce s malým rozpočtem, které budou mít problém to zvládnout,“ sdělila Novinkám poslankyně a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN). Posunutí nicméně považuje za dobrý krok.

Skeptický zůstává předseda Unie školských asociací ČR Jiří Zajíček, který samotný záměr kritizuje dlouhodobě. „Posun je minimum toho, co se s tím dá dělat. My jsme s převodem nesouhlasili a nesouhlasíme stále, protože tam vidíme celou řadu rizik. Posun na začátek kalendářního roku dává smysl, protože přechod uprostřed roku, kdy už jsou nastavené rozpočty, byl velmi nešťastný,“ řekl Novinkám.

Podle agentury PAQ Research zřizuje základní školy v Česku 2635 obcí-zřizovatelů, z nichž 90 procent má ve správě pouze jednu školu.