Článek
Do limitu se započítávají výdaje, které má strana s kampaní od té doby, co termín voleb vyhlásí prezident Miloš Zeman. Ten tak však může učinit nejpozději 90 dnů před volbami. Finance za kampaň, kterou partaje povedou do té doby, by tak počítat nikdo nemusel. Podle náměstka pro legislativu ministerstva vnitra Petra Mlsny se s takovou situací bude muset vypořádat Úřad pro dohled nad hospodařením stran, který vznikl k 1. lednu, avšak zatím spíš na papíře. Naplno fungovat začne zřejmě na jaře.
„Volební kampaň zákon limituje od okamžiku, kdy prezident vyhlásí volby. Ale zákon také říká, že se budou počítat i ty náklady, které budou přetrvávat z doby před vyhlášením termínu voleb,“ řekl Právu Mlsna. „To znamená, že když si pronajmete billboardy v květnu a od té doby je budete kontinuálně mít a prezident vyhlásí volby v červenci, ale vy ty billboardy budete mít nadále pronajaté, tak se celé náklady za billboardy do kampaně také započítají,“ uvedl Mlsna.
Obcházení zákona se nabízí
Přiznává však, že na situaci, ve které by strany svou kampaň rozdělily i ve smlouvách s dodavateli na dvě – jednu před oficiálním vyhlášením voleb a druhou po – však zákon tak úplně nepamatuje. „S tím by si pak musel poradit úřad, jestli by to považoval za obcházení pravidel pro volební kampaň, nebo ne. K tomu je zřízen,“ dodal náměstek.
Obcházení zákona se nabízí i podle ústavního právníka Jana Kysely. „Tentýž problém byl v prezidentské kampani v roce 2012 a 2013. Miloš Zeman tu kampaň dělal zhruba rok a jen část té kampaně spadala do období oficiální kampaně. To bylo poprvé, co se ukázal problém, že když máte nějaký výdajový limit, tak jde o to, na jaké období se vztahuje,“ řekl Právu.
Zákon má však podle Kysely i další mezery. „Dá se obejít i tím, že když vylepíte plakát, tak tam můžete být jen vy a vaše jméno a nemusí tam být vůbec napsáno, že se to vztahuje k nějaké kandidatuře. Je dost obtížné toto omezit právní regulací,“ dodal pro Právo.
Spory by nakonec mohly skončit až u soudu. V nejzazším případě by mohly být kvůli porušování pravidel vedeny i o to, zda výsledky voleb vůbec platí.
Kampaň už běží, tvrdí Benda
Ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) věří, že nakonec nebude tak zle. „Jsem optimista a věřím, že od vychytralého obcházení limitů bude odrazovat silný tlak veřejného mínění a médií,“ řekl Právu.
Úřad pro dohled nad hospodařením stran by za porušení pravidel mohl ukládat až půlmiliónové pokuty. Za překročení limitu pro financování kampaně by sankce měla podle návrhu představovat jedenapůlnásobek částky, o kterou byl limit překročen.
Poslanec Marek Benda (ODS) se domnívá, že zákon ani jakýkoliv úřad nezmohou moc. „Všechno to jsou jen pomocné atributy, kterými se snažíme, aby kampaně byly trochu spravedlivější a nebyly jen o penězích,“ řekl Právu. Nepřikládal by však brzké kampani, která by nespadala do limitů, velkou váhu. „Nezapomínejme, že lidé se rozhodují čím dál tím později,“ řekl.
Volební kampaň pro sněmovní volby už podle něj začala. „Opozice kritizuje, koalice zase dnes a denně vykládá, jak se jí všechno podařilo, a všecko je bezvadné. I toto je volební kampaň, ale co s ní mohu dělat? To nelze regulovat,“ dodal Benda.
Je účast v reklamě kampaň?
Obcházet zákon lze snadno i podle poslance Martina Plíška (TOP 09). „Zákon je děravý. Další problém, na který jsem upozorňoval, je účast politika v reklamě třeba soukromé firmy, na kterou také těžko úřad dosáhne,“ dodal.
Úřad pro dohled nad hospodařením stran vznikl k 1. lednu 2017, avšak prozatím má pouze předsedu Vojtěcha Weise. Senát na schůzi, která začíná 18. ledna, zvolí nové členy vedení úřadu. „Úkoly, které úřad má, pokud jde o kontrolu, zatím nenabíhají. Za rok 2016 je bude provádět kontrolní výbor Poslanecké sněmovny,“ řekl Právu Mlsna.
V Brně se vybírá vhodná budova
Výbor dosud kontroluje výroční finanční zprávy všech registrovaných stran, které mají povinnost dodat je dolní komoře vždy do 1. dubna následujícího roku. Nyní probíhá výběr budovy v Brně, kde bude nový úřad sídlit. Ministerstvo vnitra vytipuje tři objekty, z nichž si nový ředitel a vedení úřadu budou muset vybrat. „Nyní by se mohla začít vypisovat výběrová řízení, aby se obsadila místa pracovníků toho úřadu,“ dodal Mlsna.
Počítá se s tím, že bude pět osob ve vedení a asi 12 úředníků. Mlsna se domnívá, že všechny kroky spustilo vnitro včas. „Nemůže být vyhlášeno výběrové řízení dřív, než vznikne úřad. Předseda úřadu byl jmenován před Vánoci, druhý faktor je, že on nemůže vypsat výběrové řízení dřív, než se ujme funkce. A nemůže to ani za něj nikdo jiný udělat,“ vysvětlil.
Weis má prozatím kancelář na vnitru. V Brně má úřad fungovat zhruba od května.