Článek
Každý šéf totiž nemá pochopení pro náročnou zálibu svých zaměstnanců. Na vlastní kůži to zažil poručík Jan Heřmánek, který už od univerzity, osm let, slouží u mechanizované roty v Přáslavicích na Olomoucku.
„Bývalý zaměstnavatel to postavil buď firma, anebo záloha, tak jsem si vybral službu, ale pro mě tak ztratil veškerý morální kredit,“ řekl Právu Heřmánek. Nový zaměstnavatel, firma Lascam, u které pracuje jako obchodní inženýr, mu vychází vstříc. Také její zástupce byl mezi šéfy firem, které byly na generálním štábu oceněny za podporu aktivních záloh.
Heřmánek do záloh šel, protože chtěl udělat pro společnost něco navíc. „Jak se zhoršuje bezpečnostní situace kolem Evropy, tak moje motivace spíše stoupá,“ poznamenal.
K firmám s největším počtem záložáků patří bezpečnostní agentura Securitas. Má jich 20 na pět tisíc zaměstnanců.
Záložáci jsou v práci spolehliví
Bývalý generální ředitel firmy Michal Kuník Právu řekl, že pomohla refundace mzdy armádou (dnes skoro 20 tisíc korun za měsíc). „Firmy to ale dělají hlavně proto, že je ctí zaměstnávat záložáky, kteří jsou spolehliví zaměstnanci a srdcaři,“ řekl Kuník.
Podle něj ve firmě mají i řadu bývalých vojáků a ti patří mezi nejlepší zaměstnance. „Mají dril, smysl pro pořádek a autoritu. Bohužel kvůli tomu, že se zrušila vojna, není mladá generace příliš vhodná pro podobnou práci,“ dodal.
Rezervisté jsou podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty důležití nejen kvůli tomu, že mohou být v případě krize podstatnou výpomocí, ale že do armády přináší jiný pohled. „V zálohách jsem viděl lidi, kteří pracují v globálních firmách, právníky, pedagogy. To je pro nás důležité, protože nám to pomáhá udržovat kontakt s realitou,“ řekl Právu.
Zájem o zálohy je vysoký a plán rekrutovat do roku 2025 pět tisíc lidí zvládne armáda prý mnohem dřív.