Článek
Návrh na prodloužení doby na deset let se nelíbil opozici, ale chyběly jen tři hlasy, aby přísnější verze byla schválena. Hlasování se zdrželo osm poslanců ODS.
Podle poslance a školského experta STAN Jana Berkiho je sedmiletá lhůta kompromisem. „Sám jsem hlasoval pro deset, ale sedm let mi přijde v pořádku,“ řekl Novinkám.
Stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO) delší lhůtu odmítla, protože o to prý nežádala žádná z vysokých škol.
V případě povinného zveřejňování bakalářských, diplomových, rigorózních prací a dalších na internetových stránkách vysokých škol byla opět opozice většinově proti a rovněž se muselo kvůli zpochybnění počítadla hlasovat natřikrát. Koalice ale nakonec úpravu, která má zpřehlednit úrovně závěrečných prací, prosadila.
„Už dnes mají vysoké školy povinnost zveřejňovat části závěrečných prací a chrání tak duševní vlastnictví autorů, neboť by mohlo dojít ke zneužití citlivých informací a zcizení inovativních postupů, vynálezů a podobně,“ uvedla Berkovcová.
Za plagiáty přijdou v Brně o tituly
Kromě jiného se také zvyšuje postih za neoprávněné užívání titulů. Za to bude hrozit pokuta až padesát tisíc korun, což je desetkrát více než v současnosti.
Politici s pochybnými tituly
Odebírat tituly mohou vysoké školy na základě odborných posudků od roku 2016. Rozbuškou byla kauza Západočeské univerzity v Plzni z roku 2009, kdy se provalilo, že tamější právnická fakulta udělovala tituly ve velkém za příliš krátkou dobu studia. Nejen podezřelá rychlostudia, ale i kvalita závěrečných prací byly předmětem sporů o oprávněnosti titulů politiků.
V létě roku 2018 skončilo krátké funkční období ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála (ČSSD), když Seznam Zprávy poukázaly, že v jeho bakalářské práci jsou celé stránky převzaty z jiné bakalářky.
Jen 13 dní trvalo angažmá ministryně spravedlnosti Taťány Malé (ANO), nynější poslankyně, která zhruba ve stejnou dobu čelila nařčení z opisování v diplomových pracích. Jednu zpracovala při studiích práv na Panevropské vysoké škole v Bratislavě, druhá byla zaměřena na chov králíků na Mendelově univerzitě v Brně.
Na Západočeské univerzitě vystudoval práva, bakalářský obor, za několik měsíců v roce 2009 někdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). V roce 2016 jej Piráti nařkli z plagiátu v jeho bakalářské práci. Opisovat měl z maturitní práce studenta přeloučského gymnázia.
Na stejné právnické škole získal diplom také poslanec Marek Benda (ODS). Dálkově studia absolvoval v letech 2003 až 2008. ČT v roce 2009 uvedla, že titul Mgr. i JUDr. získal za stejnou práci. Podle ČT byla jeho rigorózní práce oproti pravidlům o téměř 50 stran kratší. Požadovaného počtu stran prý dosáhl zvětšením písma a změnou řádkování. Benda titul nepoužívá.
Změnu vysokoškolského zákona provázely ostré debaty. Poslanecké přílepky, které podpořil i ministr školství Mikuláš Bek (STAN), odmítali představitelé univerzit a další odborníci.
Zejména se jim nelíbí změna akreditačního úřadu. Současný Národní akreditační úřad má získat nové právnické postavení, aby byl nezávislý na ministerstvu, pod nějž nyní spadá. To by mělo odpovídat evropským standardům nezávislosti a posunout český akreditační systém na světovou úroveň. Podle odborníků ale není jisté, jestli to dokáže nový zákon zajistit.
Ve Sněmovně bylo dusno kvůli akreditacím VŠ
Spory se vedly i o to, zda mají být nově pod dozor akreditačního úřadu převedeny také vyšší odborné školy.
Tyto body také narazily na největší odpor hnutí ANO, které se při hlasování o zákonu jako celku právě kvůli těmto nesrovnalostem zdrželo.
Kromě jiného novela umožňuje vyšším odborným školám do budoucna nabízet jednoleté a dvouleté technické studijní programy. Dále by mohly univerzity odměňovat doktorandy formou mzdy, aby měli větší šance na hypotéky nebo snazší pozici při nástupu rodičovské. Nadále bude možné také vyplácet jim stipendium a celkově by si měli přijít alespoň na 1,2násobek minimální mzdy.
Akademici kvůli rozpočtu zvažují stávku i odmítnutí státnic
