Odchytává srnčata ve vysoké trávě. Chci zabránit jejich ukrutné smrti, říká dobrovolnice

„Já jsem se o tom problému, že srnčata v senosečích zabíjejí žací lišty zemědělských traktorů, dozvěděla úplně náhodou právě díky reportáži. Strašně mě to zasáhlo. Tehdy jsem si řekla, že pro to musím něco udělat,“ uvedla předsedkyně spolku Zachraň srnče před sekačkou Irena Křesáková.

Začínala pouze se svou kamarádkou. Později se přidávali další členové. „Podstatou naší činnosti je zachraňovat srnčata před ukrutnou smrtí nebo zmrzačením,“ doplnila předsedkyně spolku.

„Ne vždy se myslivcům nebo zemědělcům ochrana povede. To jsou dvě zúčastněné strany, které by měly nějakým způsobem mezi sebou komunikovat. I když to třeba nastane, tak je ta ochrana velmi nedostatečná,“ sdělila Novinkám Křesáková.

Srnčata se rodí většinou od poloviny května právě do zarostlých luk, ve kterých srny hledají úkryt. Na nebezpečí reagují tak, že se schovávají k zemi. Nehýbou se. A to jim je právě při sečení osudné.

„Ten instinkt je ideální proti predátorům. Tam to funguje. Proti sekačce to ale opravdu nefunguje. To srnče, když slyší sekačku, zůstane přilehlé k zemi. Dopadne to tak, že ta ho prostě rozseká,“ vysvětlila Křesáková s tím, že ročně takto skončí desetitisíce malých srn.

Až do loňského roku se skupinka scházela kvůli záchraně mláďat již vždy večer před sečením.

Prošla si celá pole a na místa, kde se nacházela malá srnčata, se dobrovolníci vraceli ráno, aby zkontrolovali, zda se povedlo místo narušit a zda srny louku opustili. K narušení se používali také psi, kteří ale zvěř stresovali.

Od letošní sezony používá parta dobrovolníků ze středních Čech k hledání ukrytých mláďat dron, který vyhledá vše živé. Vedle srnčat třeba i zajíčata, koroptve, kachny, ale i myši.

„My je podle toho pak chodíme z polí vyhánět nebo vynášet z místa pryč. Dáváme je do krabic, nosíme je v rukavicích, trsech trávy, abychom na ně nepřenesli pach,“ dodala Křesáková.

Často pak dobrovolníci čekají, až traktor doseče, aby je mohli poté pustit zpět do bezpečí.

„Dnes máme v krabici třeba již větší mláďata, ta pískají a mohlo by se stát, že jim matka pomůže ven a vystaví je tím znovu nebezpečí střetu se sekačkou. Ona mě teď pozoruje a čeká, až bude klid a bude si je moci odvést,“ vysvětlila dobrovolnice.

V loňském roce našla tato skupinka 25 srnčat, letos už po měsíci díky přesnějšímu hledání dronem přesahují zachráněné životy číslo 100.

Skupina dobrovolníků stává kolem třetí hodiny ranní, aby vše stihli přibližně do osmi hodin. Speciální kamera velice přesně snímá rozdíly teplot, takže se nejlepších výsledků dosahuje právě brzy ráno, kdy ještě není vše ohřáté od sluníčka.

„Já se stresuji již od února, že to přijde. Mám vždy stres, jak to dopadne, jestli to zvládneme. A cítím opravdu obrovskou zodpovědnost,“ dodala Křesáková.

Pro hledání zvířat nebo lidí není potřeba velký dron. „S jistotou stačí i nejmenší dron s hmotností do jednoho kilogramu, který je vybavený termokamerou,“ říká Jaroslav Řešátko z firmy DJI Telink.

Dron s termovizí stojí řádově 150 tisíc korun. Prodejní cena je již roky obdobná, podle Řešátka se ale v průběhu času výrazně zvýšila kvalita termovizních kamer i samotné parametry bezpilotních strojů.