Článek
Zákon o platech ústavních činitelů stanoví, že po odchodu mohou dostat politici maximálně pět platů - svůj poslední plat plus tento plat za každý rok strávený v ústavní funkci.
Škromachovo ministerstvo práce a sociálních věcí kvůli nejasnostem kolem zákona rozeslalo státním úřadům, které se na něj obrátily, stanovisko k vyplácení odchodného. Právě na jeho základě někteří odcházející členové kabinetu znervózněli. "Počítali jsme s tím, že po odchodu dostaneme podle zákona pět platů," svěřil se Právu jeden z nich v narážce na fakt, že v politice strávil každý z nich nejméně sedm let, a proto se domnívali, že se tyto roky sčítají, a to bez ohledu na volební období. Stanovisko ministerstva práce je ale jednoznačné: odcházejícím politikům se počítají pouze celé ukončené roky ve funkci v rámci jednoho volebního období.
V případě Grosse to tak znamená, že místo 731 tisíc korun hrubého dostane 438 600 Kč. Palas s Mlynářem pak 311 700 Kč místo očekávaných 519 500 korun. Přitom předtím byli ministry či poslanci. To však podle ministerstva nemá hrát roli. "Všichni tři tito pánové, bez ohledu na to, jak dlouho byli poslanci, dostanou svůj poslední plat plus násobek celých ukončených let ve funkci člena vlády, což jsou v jejich případě dva roky," řekla Právu Helena Úlehlová z ministerstva práce. Plat premiéra je 146 200 Kč hrubého, ministra 103 900 korun.
Jediného z odcházejících ministrů - Jaroslava Bureše - nečeká žádné nemilé překvapení, neboť ve funkci strávil necelý rok a před tím byl dva roky mimo politiku, a proto jako odchodné dostane pouze jeden plat.
Zástupci Škromachova ministerstva ale tvrdí, že odpovědnost za výši odchodného nesou resorty, které je vyplácejí. A vzhledem k tomu, že platový zákon lze vykládat různě, není vyloučeno, že odcházející politici mohou dostat za stejných podmínek různě vysoké odchodné. "Každý je odpovědný za správnou aplikaci zákona," tvrdí Úlehlová s tím, že ministerstvo práce není od toho, aby tuto aplikaci kontrolovalo. Mezi legislativci existuje i jiný výklad zákona, na který podle všeho dali odcházející členové vlády a podle něhož lze roky strávené v politice sčítat bez ohledu na volební období. Takový názor zastávají např. sněmovní legislativci.
Jasno do sporu kolem výše odchodného by tak mohl vnést pouze soud za předpokladu, že by se někdo z bývalých politiků cítil ošizen. Zatím žádný takový případ není znám. Platový zákon naopak zcela jednoznačně hovoří o tom, že pokud někomu z ústavních činitelů bylo vyplaceno odchodné v určité výši neoprávněně, musí ho vrátit. Podle dostupných informací ale v tomto směru žádná kontrola není.