Odbory: Do stávky půjde přes 60 procent škol

„Aktuální odhad ZŠ, SŠ i MŠ je přes 60 procent,“ sdělila odpoledne Kašparová. Odbory chystanou stávkou usilují mimo jiné o více peněz pro školství. Kritizují také to, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků ve školství - tedy například kuchařů, hospodářů a ekonomů škol, školních psychologů či IT pracovníků. Zároveň se jim nelíbí návrh nařízení vlády, který by měl snižovat maximální počty hodin výuky financované ze státního rozpočtu.

V Česku je podle ročenky ministerstva školství celkem přes 4200 základních, téměř 1300 středních a asi 5400 mateřských škol. Většinu základních škol zřizují obce, zhruba 300 škol je soukromých a necelých 50 zřizují církve. Obce zřizují i většinu mateřských škol, soukromých je přes 400 a církevních 50. U středních škol platí, že je většinou zřizovatelem kraj. V Česku je asi 300 soukromých středních škol a necelých 50 církevních. Některé školy zřizuje i ministerstvo školství či další resorty.

Požadavky regionálního školství symbolicky podporuje celý vysokoškolský odborový svaz. Hodinovou výstražnou stávků podpoří podle předsedy Vysokoškolského odborového svazu (VOS) Petra Baierla požadavky i 13 fakult vysokých škol, mezi nimi například Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Stávkovat budou členové stávkového výboru a blíže neurčený počet dalších zaměstnanců.

Podpořit stávku navrhuje i stávkový výbor Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vyplývá to z e-mailu studentům, který má ČTK k dispozici. O zapojení a jeho formě si budou rozhodovat vyučující sami.

Stávku podporují i vychovatelé, kteří pracují například v domovech dětí a mládeže nebo ve výchovných ústavech, a někteří studenti středních škol. Iniciativa studenti pro školství uspořádá v pondělí v Praze protest, plánují dojít před ministerstvo školství, kde symbolicky předají studentské dopisy adresované ministru školství Mikuláši Bekovi (STAN).

Nedostatek peněz ve školách by podle odborů způsobil výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce a omezení možnosti škol dělit třídy na skupiny, ve kterých je vzdělávání efektivnější. Zároveň by se zvyšoval počet žáků ve třídách, školy by omezovaly volitelné předměty nebo by se ohrozila existence malotřídek.

Stávkou chtějí odbory také zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců, jako jsou vychovatelé, asistenti pedagoga nebo školní psychologové. Odmítají, aby ředitelé škol museli z peněz na platy hradit stonajícím zaměstnancům dávky v nemoci.

Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Ministr školství Bek po úterním jednání s šéfem školských odborů Františkem Dobšíkem řekl, že se rozpočet českého školství na příští rok nezvýší.

Zopakoval, že vláda je připravená zvážit převedení čtyř miliard korun do rozpočtu školství z rozpočtové rezervy, ale až počátkem příštího roku po bilanci letošního státního rozpočtu a čerpání evropských fondů. Peníze by tak měly být připravené při rozepisování rozpočtů jednotlivých škol na konci ledna.