Článek
Nebezpečné by se záření mohlo stát za určitých okolností pro lidi, kteří by se dostali do vyhrazeného bezletového pásma. A to třeba v „balónu, rogalu či jiném létajícím zařízení, které není kryto kovovou stěnou nebo jinak stíněno proti elektromagnetickému poli“, uvádějí experti.
Jde o bezletovou zónu, jež by podle některých informací měla zaujímat okruh 7 až 15 kilometrů kolem radaru. Proto by měla být tato zóna velmi přísně střežena, aby do ní nepronikla takříkajíc ani myš.
Podle informací Práva zdravotní rizika vyhodnocovali čeští odborníci, kteří v září loňského roku zkoumali účinky radaru na Marshallových ostrovech. Nyní sepsali zprávu, kterou má dnes projednat Topolánkova vláda. Tedy právě v den, kdy premiér odletí do USA, kde bude s prezidentem Georgem Bushem jednat o radaru.
Hodnoty záření na ostrově Kwajalein, odkud má být zařízení přemístěno do Brd, nepřekračují limity povolené českými hygienickými normami, shodli se experti.
Dokument zpracovala Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetické pole a záření a předložil ji ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).
„Bude-li radiolokátor, umístěný nyní na ostrově Kwajalein v Tichém oceánu, instalován se stejnými technickými parametry v České republice ve vojenském újezdu Brdy na kótě 718, nebudou obyvatelé žijící v okolí vystaveni expozici, která by překročila přípustnou hodnotu pro obyvatelstvo stanovenou v nařízení vlády,“ uvádí se ve zprávě určené členům vlády.
Nejprůkaznější bude až měření na místě
Dvacetistránkový dokument popisuje nejen historický vývoj měření vysokofrekvenčního elektromagnetického pole a zkoumání případných zdravotních rizik, ale také vysoce odborné způsoby tohoto měření za pomoci nejrůznějších vzorků. Snad i proto dostali ministři tento dokument pouze pro informaci, neboť vyznat se v něm mohou především odborníci na fyziku.
Navzdory uklidňujícím závěrům českých expertů ale někteří odborníci připouštějí, že jednoznačnou odpověď na otázku, zda radar bude či nebude mít nějaká zdravotní rizika, lze dát až po jeho instalaci v Brdech.
„Nesmí se zapomínat, že nepůjde jen o radar, ale v jeho okolí budou umístěna další navigační a komunikační zařízení, takže vyloučit možná rizika lze až po jeho instalaci u nás,“ řekl Právu místopředseda sněmovního výboru pro obranu Antonín Seďa (ČSSD).
Právě jeho výbor se pravidelně otázkami spojenými s radarem zabývá a Seďa byl spolu s dalšími kolegy přímo na Kwajaleinu. Místopředseda výboru uvedl, že i zástupci firmy Raytheon podílející se na výrobě radaru připustili, že relevantní bude až měření hodnot na místě
Zatím pouze teoretické měření
Stejný tým českých expertů, který měřil hodnoty na prototypovém zařízení na Marshallových ostrovech, dosud v Brdech provedl pouze teoretické měření podle našich norem a metodiky.
Ujištění odborníků ze Státního zdravotního ústavu o nezávadnosti radaru v minulosti zpochybnili ale někteří experti a poslanci. Původní studii, která vycházela jen z teoretických propočtů, podrobili tvrdé kritice vědci z brněnského Ústavu radioelektroniky. Údaje byly nakonec upřesněny právě na základě měření na Marshallových ostrovech.
Vládní mluvčí pro radar Tomáš Klvaňa přitom v listopadu, po této přestřelce, uvedl,
že vláda provoz radaru nepovolí, pokud závěrečná měření po stavbě stanice v Brdech nepotvrdí její zdravotní nezávadnost. „Vláda dává garanci, že radar nebude škodit,“ prohlásil Klvaňa. Brněnským vědcům Jiřímu Šebestovi a Zbyňku Raidovi nabídl možnost zúčastnit se kontroly fungování stanice po jejím dokončení.
Poslanec Václav Votava (ČSSD) zase loni ve Sněmovně při interpelacích na premiéra připomněl slova ředitele americké Agentury pro protiraketovou obranu Henryho Oberinga. Ten měl v dubnu před poslanci připustit, že podle Američanů hrozí velké problémy člověku, který by byl ve vzdálenosti osmi kilometrů po nějakou dobu vystaven přímo působení paprsků.
