Odborníci kroutí hlavou nad občany Horní Lidče, kteří odmítli domov seniorů

Ovšem místní zamítli nakonec nejen výstavbu vedle školy, ale jakoukoli výstavbu v obci, ačkoli domovů pro seniory je po republice nedostatek a stavba už je zahájena.

„Je třeba trend, že by neměli žít postižení lidé v těch strašných ústavech, kde jich jsou desítky, malé stovky na malých místech. A tak se prosazuje projekt chráněného bydlení. V našem kraji se mělo vystavět v okolních obcích chráněné bydlení, ale v jedné z nich se postavili občané naprosto proti. A to je obec, kde ten ústav desítky let fungoval,“ popsal Novinkám podobný případ Hudec, který působí v České Lípě.

„V diskusi na sociálních sítích se lidé vyjadřovali, že by jejich děti utrpěly duševní újmu, kdyby musely chodit do školy kolem toho domu chráněného bydlení. To je velmi znepokojivé,“ míní psycholog.

A podobné ohlasy zaznamenal i v případě diskuse o referendu v Horní Lidči. „Prý už jen pohled na staré lidi je trauma. Ale trend je opačný. Jednotlivé sociální skupiny se nemají oddělovat, spíše se kombinují zařízení pro starší lidi a dětská zařízení. Řada dětí třeba nemá babičku, dědečka. A starší lidé jsou zase osamělí. A jedna skupina a i druhá si může uspokojit docela důležité potřeby,“ připomněl.

„A taky si myslím, že člověk, který chodil za babičkou do domova důchodců, by proti tomu nehlasoval,“ dodal.

Překvapená z výsledku referenda byla také Margarita Drastíková, ředitelka společnosti Senior-club.cz, která spravuje sedm zařízení pro seniory napříč republikou.

„Mě to taky překvapilo. Neznám tu problematiku celou, takže opravdu těžko říct, co k tomu ty lidi vedlo. Ale jestli jim vadilo, že je to vedle školy, tak mi to osobně nepřijde úplně logické. Jestli tam hrál roli nějaký předsudek, tak nevím, jaký,“ řekla Novinkám.

Podle jejích slov se při své práci s takovým odporem ještě nesetkala. „Každý má ve svém okolí nějakého seniora a každý jednou takto skončí. Jsou určitě lidé, kteří se stáří bojí a mají k tomu určitý psychologický odpor, a toto je nějaká obranná reakce. Ale těch nemůže být tolik, že by ovlivnili referendum,“ divila se.

Také ona potvrdila, že ve světě i v ČR přibývá zařízení pro děti a seniory, která jsou dokonce pod jednou střechou. Sama se snaží spolupráci se školami navazovat. „Děti ze školky chodily do jednoho z našich seniorparku, chodily tam i děti ze Základní umělecké školy. Oslovujeme školy a spolupracujeme s nimi, protože senioři opravdu mají děti rádi, rádi je vidí. Je to pro ně nějaká změna k lepšímu. Děti se zase setkávají se stářím a vědí, jak to je,“ uvedla Drastíková.

Jeden z obyvatel Horní Lidče Novinkám popsal, že situace kolem referenda byla a je i nyní velmi vypjatá.

„Někteří lidi říkali otevřeně, že se chtějí pomstít starostovi. Malá část lidí byla proti tomu místu, že to místo má nějakou svoji hodnotu. A pak tu byli ti, kteří si myslí, že se děcka nemají dívat na stárnoucí a umírající lidi. Pak tady šla fáma, že to bude hospic a že tam lidi budou chodit jenom umírat. To už je totálně přitažené za vlasy, ale někteří lidi na to slyšeli,“ popsal Novinkám pod příslibem anonymity.

Podle něj odpůrci připravili také letáky s anonymními ohlasy, s nimiž obcházeli domácnosti a přesvědčovali místní, že bude jistější, když lidé dvakrát zatrhnou „NE“. Zamítnou tak jak výstavbu u školy, tak stavbu jako takovou.

Mezi ohlasy na letáku také například stálo: „Určitě nesouhlasím s tím, aby to bylo u školy. Budou tam jezdit sanitky a pohřebáci. Není to důstojné.“

„Když jsem viděl ten jejich leták, tak jsem si říkal, že to v tom referendu projde, že se lidi naštvou a že těm odpůrcům hlas nedají. Ale ono to prošlo, takže toto asi mělo veliký vliv. A i když to nikdo navenek nechce říct, je to tak, že lidi nechtějí, aby se děti dívaly na staré. Z toho mě úplně mrazí, že takové lidi tady máme,“ dodal místní.