Článek
Oběť by ale mohla dále podat návrh k soudu na vydání předběžného opatření, kterým by se mohla lhůta pro vykázání prodloužit až na dva měsíce. V případě, že ohrožená osoba v této době podá návrh na rozvod či jiné vypořádání vzájemných vztahů, mohla by být tato lhůta dokonce dále prodloužena, a to maximálně na jeden rok.
Útočník by musel odevzdat klíče od obydlí a za asistence policie by si mohl pouze vyzvednout osobní cennosti, dokumenty a případně také věci nezbytné k podnikání. Při případném rozvodu by soud mohl rozhodnout, že agresor nemá právo na bytovou náhradu.
Uvedené legislativní novinky vypracovala expertní skupina Aliance proti domácímu násilí a na pondělní tiskové konferenci je představili členové aliance, místopředseda Sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) a prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. Soubor celkem osmi novel by měl být předložen do parlamentu jako poslanecký návrh. Jak řekl Kasal Právu, vyjednává pro něj co nejširší podporu všech poslaneckých klubů a hovořil již o něm s předsedy sněmovních výborů.
Do parlamentu se ale návrh dostane podle jeho odhadu až příští rok na jaře, protože jej musí nejdříve ještě projednat vláda. "Dáváme přednost kvalitě před rychlostí. Kdyby změny začaly platit od ledna 2006, byl bych rád," uvedl Kasal.
I Slováci už to mají
Navrhovaná právní úprava se inspirovala modelem ze sousedního Rakouska, který funguje od roku 1998 a je označován za nejlepší v Evropě. Soubor legislativních změn, které by měly zlepšit situaci obětí domácího násilí, a jejichž součástí je i právo soudu omezit násilníkovi předběžným opatřením užívací právo k bytu nebo domu, přijali ale již před dvěma lety také na Slovensku.
"Statistiky ještě neexistují, ale v praxi se omezení užívacího práva opravdu používá. Dokonce se dá říci, že to spustilo lavinu předběžných opatření i v jiných věcech," potvrdila Právu soudkyně košického krajského soudu a spoluautorka slovenské úpravy Ľudmila Babiaková, jedna ze sto padesáti účastníků pondělního národního kongresu Aliance proti domácímu násilí na pražském Smíchově.
O případu, kdy bylo vykázání agresora z bytu zneužito, Babiaková neví, i když tuto možnost nevylučuje. "Všichni ti útočníci ve svých odvoláních tvrdí, že to nařčení je vykonstruované. Ale když je ve spise doklad o zahájení trestního stíhání, těžko mu uvěřit," říká Babiaková.
Problémem je zneužitelnost
Podle Vitoušové je domácí násilí skutečně vážným fenoménem a jeho oběti je prostě nutné účinně chránit. Jak upozornila, za tři roky provozu specializované Dona linky z téměř deseti tisíci hovorů hledalo pomoc v přímé souvislosti s domácím násilím 68,6 procent volajících.
Jak ale připustil v rozhovoru s Právem místopředseda Kasal, právě otázka možné zneužitelnosti institutu vykázání z bytu bude klíčovým problémem při projednávání změn ve Sněmovně.
Podle vyjádření Josefa Pravdy z městského ředitelství policie v Ostravě, který se problematice domácího násilí dlouhodobě věnuje, bude třeba udělat velmi mnoho pro školení policistů, aby byli schopni situaci na místě posoudit.
"Vykázání z bytu by se nepochybně používalo v situaci, kdyby policisté byli přivoláni do stejné rodiny již poněkolikáté, záleželo by také na situaci na místě, na stopách a podobně," řekl Pravda v pondělí Právu. Ten zároveň poukázal i na to, že každému, kdo by se snažil institut vykázání z bytu zneužít, by samozřejmě hrozilo trestní stíhání.