Odboráře popudil Bekův výpočet učitelských mezd

Bek sice nezpochybnil, že by platy učitelů měly ze zákona činit 130 procent průměrné mzdy, ale podle něj by se výpočet měl opírat o průměrnou mzdu dva roky zpátky, což by znamenalo, že platy kantorů by nerostly tak, jak se předpokládalo.

To je pro šéfa školských odborů Františka Dobšíka rozčarování, podle plánu se platy pro další rok měly odvíjet od platů v zemi podle prognózy pro daný rok. Z logiky je prognóza vyšší než skutečnost dva roky zpět.

Bek se vyjádřil po úterní tiskové konferenci, jak upozornil server Seznam Zprávy. „Platy ústavních činitelů se počítají podle výstupů statistického úřadu, které jsou za předminulý rok. To jsou jediná relevantní data, která mohou být k dispozici o průměrných platech,“ řekl.

Dobšík řekl ve středu Právu popuzeně: „Je to přinejmenším rozčarování. Ale v pátek a v sobotu máme sjezd a na něm vystoupí i pan ministr a budeme mít spoustu času s ním vše pro­brat. Zatím to beru tak, že je to v rovině hypotetických konstrukcí.“

Také Bek chce ještě debatovat. „Bude fér, že si sedneme s těmi, kterých se to týká, a budeme hledat společné řešení. Ale to musí být realisticky opřeno o spolehlivá data. S prognózami pracovat nelze. Přitom to chápu, já bych chtěl taky plat podle budoucnosti,“ uvedl Bek.

Dobšík ale nesouhlasí. „Prognózy přece nelze zpochybňovat. Dělají se přece podle nich střednědobé výhledy, které se pak podle reálného vývoje pouze upravují,“ namítl.

„Pokud by se pro rok 2024 vycházelo z roku 2022, tak to absolutně neplní očekávání, která jsme od toho zákona měli. Nějaká jistota tam bude, ale teď se dá spíše čekat, že nás čekají krušné roky, tak budeme těch 130 procent spíše pořád jen dohánět,“ dodal odborář.

Roztržka není v posledních měsících jediná. Pětikoalice nejdřív všem pedagogickým pracovníkům slíbila ve vládním programu růst platů na 130 procent průměrné mzdy.

Následně schválila vláda návrh zákona, který měl zajišťovat, že plat učitelů poroste o 1,404násobek průměrné mzdy předminulého roku, aby se v relevantním roce dosáhlo 130 procent průměrné mzdy. Jenže na poslední chvíli koalice ucukla a přišla s pozměňovacím návrhem, který pouze vágně uvádí, že mají platy učitelů činit 130 procent průměrné mzdy. Koaliční poslanci pak vysvětlovali, že bude na ministrech školství a financí, jaký mechanismus pro výpočet zvolí, aby závazek naplnili.

Kromě toho ale pozměňovací návrh a pak i zákon určil, že se pravidelný růst platů od roku 2024 bude týkat jen přímých vyučujících, tedy učitelů. Další pedagogické síly, jako vychovatelky, trenéři, ale i školní psychologové a speciální pedagogové, byly vyškrtnuty. Podobně pak byl upraven i vládní program.

A jak se navíc ukázalo, už loni nerostly platy pedagogických pracovníků, jak měly. Místo slibovaných dvou procent se zvedly nakonec jen o 0,8 procenta.

Bekův propočet učitelských platů je úspornější, než o jakém hovořili autoři pozměňovacího návrhu v čele s Markem Výborným (KDU-ČSL). Ten několikrát zopakoval, že by se mělo vycházet z červnových predikcí vývoje průměrné mzdy v následujícím roce. A predikce, přestože jsou vždy nižší než skutečná průměrná mzda za celý rok, jsou vyšší než průměrná mzda předchozího roku.

Poslanci vládní TOP 09 vyzvali ministerstvo školství a Asociaci krajů, aby se zabývaly nedostatečnými kapacitami na středních školách, zejména v Praze a středních Čechách.

„Navrhujeme krizovou si­tuaci řešit postupem, kterým jsme zvládli příval studentů z Ukrajiny, tedy dočasným uvolněním kapacit škol,“ napsali poslanci. Podle nich by se mohla schválit i novela „Lex kapacita SŠ“, která by řešila krizi kapacit v Praze a ve středních Čechách. Ministerstvo vyzvali, aby ve spolupráci s Asociací krajů připravilo plán dlouhodobého řešení.

Náměstek jihočeského hejtmana a poslanec Pavel Klíma (TOP 09) naznačil, že by si sousední kraje mohly žáky, kteří jinde ostrouhali, přitáhnout. Sám Bek označil situaci za alarmující, chce ji prioritně řešit.