Od zlaté masky po válečný vůz. Poklady z Tutanchamonovy hrobky jsou v Česku opět k vidění

Na výstavě zabírající plochu kolem 2000 m2 je k vidění na tisíc exponátů. Dokumentují velikost a hodnotu faraonova zlatého pokladu, kulturní a náboženský odkaz mladého panovníka i historickou epochu, ve které žil. Povětšinou nejde o originály, ale věrné, do detailu propracované kopie vyrobené za pomoci archeologů, egyptologů a řemeslníků.

„Pomáhají ukázat návštěvníkům takzvaný nálezový stav, to znamená, že tady uvidí přesně to, co po otevření viděl Howard Carter, archeolog, který hrobku objevil,“ říká mluvčí pořádající agentury Květa Havelková.

Hrobka byla v Údolí králů nalezena v listopadu 1922, po osmi letech hledání a kopání.

„Už skoro nikdo nevěřil, že se ji podaří objevit, jedině Carter, který byl amatérským archeologem, věřil tomu, že dávný král někde v těch místech leží, v místech, kde všichni ostatní odkládali vykopaný materiál a kde bylo skoro odkladiště,“ popisuje Havelková.

„Vidím úžasné věci!“ měl prý archeolog vykřiknout, když se ho ptali, co po odstranění první cihly zazděného vchodu vidí. Tutanchamonovu hrobku našel plnou nevyčíslitelného bohatství.

„Je to výjimečná výstava, protože je to replika, kopie jedna ku jedné hrobky Tutanchamona,“ řekl na představení výstavy egyptský odborník Zahí Havás.

V samostatné galerii mohou návštěvníci vidět starověkou egyptskou rakev, kanopy na odkládání orgánů, faraonův dětský trůn či předměty denní potřeby. Část expozice zároveň upozorňuje na úspěchy českých archeologů, kteří přispěli k poznání dávné egyptské civilizace.

Pravděpodobně nejznámějším exponátem je Tutanchamonova zlatá pohřební maska, která vyobrazuje egyptského boha posmrtného života Usira. Postupně se stala symbolem staroegyptské kultury.

„Její originál, uložený v Káhiře, váží 11 kilo čistého zlata a je vykládán polodrahokamy. Maska má božský obličej, ale samotný Tutanchamon tak hezky nevypadal, byl to velmi pravděpodobně obyčejný egyptský muž, z jeho ostatků se zjistilo, že nebyl příliš zdravý a měl křivý bok,“ připomíná Havelková.

Pohřben byl i se svým válečným vozem. „Pravděpodobně si na něm způsobil smrtelná zranění. Byl údajně vášnivým lučištníkem a v pádícím voze najel na nějakou nerovnost a vůz se převrhl. On si zlomil stehenní kost a zřejmě zemřel na infekci,“ popisuje mluvčí jeho předčasnou smrt, která je dodnes opředena otázkami.

Egyptolog Havás na otevření expozice však uvedl, že za měsíc by mohl díky dalším výzkumům být blíže odhalení skutečného důvodu smrti mladého faraona.

Ten nebyl ve své hrobce pohřben sám, našly se v ní ostatky ještě dvou dalších lidí. „Jedná se o jeho dvě dcery, jedna zemřela ještě před narozením, druhá chvíli po porodu, proto jsou jejich rakve tak malé. Jsou také zlaté a byly jim věnovány všechny královské pocty, stejně jako faraonovi,“ dodává.

Mladý faraon vládl starověkému Egyptu přibližně v letech 1333 až 1323 před naším letopočtem. Na trůn nastoupil ve velmi mladém věku, pravděpodobně kolem osmi nebo devíti let, a zemřel, když mu bylo 18 nebo 19 let. Přestože jeho vláda nebyla dlouhá ani významná, jeho jméno se stalo nesmrtelným právě díky objevu jeho téměř neporušené hrobky.

Pražská expozice na výstavišti v Letňanech je otevřena každý den, trvat bude do konce června 2025. V Česku se koná počtvrté, dříve byla dvakrát v Brně a jednou v Praze.