Od revoluce se důchod prodloužil skoro o deset let

U mužů se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně o 51 dnů, ženám se ve srovnání s rokem 2022 v průměru naopak zkrátila asi o pět dnů. Vyplývá to z nové statistické důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle jejích údajů se za posledního půl století čas strávený v důchodu víc než zdvojnásobil. Ve srovnání se začátkem tisíciletí je delší o pět let.

Život v Česku se prodlužuje. Od roku 2001 do loňska se doba dožití protáhla podle Českého statistického úřadu u šedesátiletých mužů zhruba o tři roky a tři měsíce a u stejně starých žen skoro o tři roky a pět měsíců. Doba strávená v důchodu je delší zhruba o čtyři roky a tři týdny.

Podle nové ročenky loni důchod mužů trval v průměru 19,47 roku a žen 28,57 roku. Celkově v Česku doba na odpočinku zabrala průměrně 24,62 roku.

Doba strávená v penzi se prodlužuje každoročně. Meziročně se zkrátila jen jednou, a to před třemi lety. Důvodem byla covidová epidemie s vysokým počtem zemřelých. Mezi rokem 2020 a 2021 tak z penze ubylo průměrně sedm měsíců. Hned následující rok se ale situace vrátila k původnímu trendu a překonaly se předcovidové hodnoty.

V roce 1970 trávili lidé v důchodu v průměru 11 let. O deset let později trvala doba na odpočinku 13 let. V roce 1990 dosáhla 16 let. Na přelomu tisíciletí to bylo bezmála 20 let. V roce 2010 sociální správa vyplácela v průměru 22,79 roku - mužům 18,57 roku a u ženám 26 let. V roce 2020 zabral čas na odpočinku v průměru 24,5 roku. U mužů to bylo zhruba o pět let méně a u žen o čtyři roky víc.

Prodlužování doby v penzi brzdí odsouvání důchodového věku. Ten roste už léta každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Na 65 let se dostane v příštím desetiletí. S pokračováním navyšování počítá vládní důchodová reforma. Podle nového návrhu, na němž má koalice shodu, by se měla pak věková hranice zvedat každý rok o měsíc. Opozice a odboráři to odmítají. Podle nich lidé déle pracovat nevydrží. Argumentují tím, že při prodlužování života se neprotahuje doba ve zdraví. Experti poukazují na to, že doba ve zdraví se ale nestanovuje podle přesných kritérií a demografických ukazatelů, ale vychází z výpovědí a pocitu lidí.

Podle výsledků dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli důchodového věku. Podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je v Česku a na Západě srovnatelný. Podobné je to i s podílem těch, kteří mají určitá omezení. Lidé v ČR na tom nejsou hůř ani v mentálním zdraví. Čím vyšší vzdělání mají, tím větší mají motivaci déle pracovat, ukázala studie.