Článek
Za střídání data jarní rovnodennosti mohou přestupné roky. Rovnodennost nastává v okamžiku, když je střed slunce nad rovníkem a vstupuje do znamení Berana.
Následně se na severní polokouli prodlužuje den, který o letním slunovratu 21. června dosáhne až dvojnásobné délky noci.
Proč se začátek jara mění
„Okamžik jarní rovnodennosti (a tedy i počátek astronomického jara) se každoročně posouvá o necelých 6 hodin kupředu, v každém přestupném roce naopak "skočí" o více než 18 hodin vzad. Nejpozději tak jaro začíná vždy jeden rok před přestupným rokem, nejdříve pak v roce přestupném,“ připomněl Jan Vondrák z Astronomického ústavu Akademie věd.
„Cyklus se opakuje každé čtyři roky s tím, že každý následující cyklus nastává zhruba o tři čtvrtě hodiny dříve,“ doplnil Vondrák s tím, že právě díky tomu se první jarní den může dostat na dřívější datum než je 21. březen. To se stane příští rok.
V roce 2048 bude rovnodennost dokonce již 19. března. Až do konce století pak termín začátku jara bude kolísat mezi 19. a 20. březnem.
21. března 2102
Pomyslnou nápravu udělá rok 2100, který by sice měl být na první pohled přestupný, nicméně vzhledem k drobným odchylkám dochází třikrát za 400 let ke kompenzaci. Jedná se o případy, když století není dělitelné beze zbytku 400.
Rovnodennost
Doba mezi dvěma po sobě následujícími okamžiky rovnodennosti se rovná přesně 365,2422 dne neboli 365 dní, 5 hodin a 49 minut (tzv. tropický rok).
Protože tento časový interval se nerovná celému počtu dní, náš kalendář se cyklu přizpůsobuje vkládáním přestupného dne, takže počet dní v roce je někdy 365, jindy 366.
Zpravidla se přestupný den vkládá každý čtvrtý rok (dělitelný beze zbytku čtyřmi), což by přesně odpovídalo délce tropického roku 365,25 dne.
Malý rozdíl od skutečné délky tropického roku pak kompenzuje vynechání přestupného roku třikrát za 400 let.
Zdroj: Astronomický ústav AV ČR
V roce 2102 se naši potomci znovu dočkají začátku jara tradičního 21. března.