Článek
Před 45 lety překročily armády pěti států východního bloku hranice Československa bez vědomí zástupců států. V prvním sledu vtrhlo do země zhruba sto tisíc vojáků s 2300 tanky a 700 letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků a 6000 tanků.
Muž se snaží pomoci lidem zraněným při střetech se sovětskými okupanty. Řadě obětí už pomoci možné nebylo.
Zatímco vojáci Maďarska, NDR, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, pobyt sovětských vojsk byl legalizován v říjnu 1968 Národním shromážděním smlouvou o jejich dočasném pobytu. Ten se nakonec protáhl na 23 let.
Lidé v ulicích Prahy protestují proti zásahu vojsk Varšavské smlouvy
Události ze srpna 1968 přerušily takzvané Pražské jaro, jak se nazývá pokus o rozvolnění poměrů v tehdejším Československu a snaha o nastolení „socialismu s lidskou tváří“. V zemi poté začalo normalizační období, které ukončil až listopad 1989.
Sovětským vojákům se v roce 1968 dostalo o poznání méně vřelého přivítání než v roce 1945. Na jejich tank kdosi namaloval nacistickou svastiku.
Na řadě míst se ve středu uskuteční vzpomínkové akce. Prezident Miloš Zeman například navštíví v Praze výstavu pořádanou Jazzovou sekcí, premiér v demisi Jiří Rusnok se zúčastní pietního aktu u Českého rozhlasu, který se stal jedním ze symbolů srpnových událostí.
Sovětští vojáci v ulicích Prahy v srpnu 1968
Konat se budou také shromáždění aktivistů. Na Staroměstském náměstí se sejdou na akci zvané Občané proti okupaci – včera tanky, dneska banky. Náměstí Republiky bude ve znamení shromáždění občanského sdružení Publicum Commodum.
Sovětští vojáci v ulicích Prahy v srpnu 1968