Článek
Výraznou část hospitalizovaných s covidem dlouhodobě tvoří neočkovaní lidé. Za poslední týden se ale už dvakrát stalo, že v jednom dni přišlo do nemocnice hledat potřebnou péči více očkovaných než neočkovaných.
Z úterních 242 nově hospitalizovaných tvořilo skupinu očkovaných pacientů 128 lidí, zatímco neočkovaných přijatých do nemocnice bylo 114.
Imunolog Václav Hořejší z Akademie věd ČR se nedomnívá, že lze na základě těchto počtů tvrdit, že vakcína nefunguje.
„To jsme si už nepřáli zažít“. Moravské nemocnice omezují péči
„Lidé, kteří jdou do nemocnic, pocházejí z 90 procent z rizikových skupin, zvláště seniorských. Jsou to nenaočkovaní, ale i naočkovaní, kterým třeba zeslábla postvakcinanční imunita nebo to u nich pořádně nezabralo,” poznamenal Hořejší.
Naočkovaných je celkově víc
Do skupiny rizikových obyvatel podle něj spadá zhruba 2,5 milionu lidí, kde je zhruba devadesátiprocentní proočkovanost.
„Devadesát procent očkovaných z těch 2,5 milionu rizikových tvoří zhruba 50 procent hospitalizovaných. Když tedy máme cca jedna ku jedné poměr očkovaných a neočkovaných v nemocnicích, tak to znamená, že těch 90 procent přispívá jednou půlkou a zbývajících deset procent neočkovaných tou druhou půlkou. Z toho vyplývá, při poměru velikosti skupin, že účinnost vakcíny je tedy desetkrát lepší, než když očkovaný nejste,” vysvětlil Hořejší.
Podle něj je tedy důležité porovnávat podobně velké skupiny, což očkovaní a neočkovaní nejsou. V tuzemsku se proočkovanost pohybuje okolo 70 procent, dokončené očkování má přes 6,1 milionu obyvatel z celkových 10,7 milionu, další lidé mají ochranu po prodělání covidu nebo jsou rozočkováni.
„Když budeme mít proočkováno sto procent populace, tak bude také sto procent hospitalizovaných očkovaných. Nemůžete tedy říct, sto procent lidí je očkovaných, tak vidíme, že očkování nefunguje, to tak není,” míní imunolog, podle něhož bude časem poměr přijímaných očkovaných a neočkovaných pacientů například v poměru tři ku dvěma.
Důvody hospitalizace očkovaných
Ze zdravotnických dat vyplývá, že většinu hospitalizovaných, zvláště pak těch v těžkém stavu, tvoří seniorní lidé, kteří navíc často trpí řadou přidružených onemocnění. Ti se mohli očkovat mezi prvními na začátku roku. Vyprchávající účinek vakcíny může být jedním z důvodů jejich nynější hospitalizace.
„V rizikových skupinách, tedy u starších lidí, obecně slábne imunitní systém a účinnost vakcín je trochu nižší. To je jeden faktor. Druhým je, že u každého s časem, který uplyne od podání druhé dávky, postupně klesá ochrana. Může se tak jevit, že ochrana je malá nebo nedostatečná, někdo může říct ‚vidíte, vakcíny nefungují', to ale není pravda,” uvedl Hořejší.
Šéf lůžkové péče: Kapacita zatím stačí, omezení nehrozí
Stejně jako kterákoliv jiná vakcína, nemají ani ty proti koronaviru stoprocentní účinnost. Efektivita většiny vakcín proti covidu se pohybuje okolo 90 procent a primárně nechrání před nákazou, která je i po očkování možná, ale hlavně před rizikem těžkého průběhu covidu.
Nepříjemné překvapení
Hořejší nicméně podotknul, že rychlost poklesu ochrany po očkování je „trochu nepříjemným překvapením”. Řešení je ale podle něj přeočkování další dávkou.
Překvapen je i šéf České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. „Klesá po šesti měsících od druhé dávky, to jsem ani já nečekal. Přece jen jsem se domníval, že bude alespoň roční,” připustil v rozhovoru pro Lidové noviny Chlíbek.
Svůj díl na větších počtech nakažených očkovaných nese i to, že naočkována je značná část populace, která se ale také setkává s nenaočkovanými lidmi, mezi nimiž se má nákaza šířit jednodušeji.
