Článek
Jako pomalé hodnotí tempo očkování 74 procent lidí, 11 procent respondentů je má za adekvátní a 13 procent lidí nemá na věc názor.
Index ochoty k očkování dosáhl v ČR v březnu 58 bodů a je nejvyšší od počátku sledování.
Zrychlit tempo očkování s pomocí vakcín neschválených Evropskou lékovou agenturou (EMA), jako se to děje třeba v Maďarsku, Češi většinou nechtějí.
„Z respondentů Českého národního panelu tuto možnost více než polovina odmítla (56 procent); nechtěli by tedy přistoupit k očkování jinými vakcínami než těmi schválenými EMA,” konstatuje průzkum. Užívání neschválených vakcín by nevadilo 26 procentům lidí.
Užití neschválených vakcín častěji odmítají ženy, vysokoškolsky vzdělaní lidé a respondenti do 34 let.
„Ukazuje se, že Češi nehodnotí tempo očkování v Česku nijak kladně, ale nechtějí je urychlit za cenu očkování neschválenými vakcínami. Evropská léková agentura tak pro respondenty zůstává důležitou autoritou. Kladný postoj k očkování jinými vakcínami – diskutovanými příklady jsou u nás například Sputnik V nebo CoronaVac – zaujímají spíše starší lidé a je silnější také mezi jedinci s nižším vzděláním,“ doplnila Lucie Vlčková z agentury Nielsen Admosphere.
Za využití neschválených vakcín lobboval například prezident Miloš Zeman.
Nedůvěra k AstraZenece
Průzkum zjišťoval i názory veřejnosti v souvislosti s nedávnými nejasnostmi ohledně možných nežádoucích účinků vakcíny AstraZeneca, kterou však následně EMA potvrdila jakožto vhodnou a bezpečnou.
Sběr dat proběhl krátce před rozhodnutím EMA. Tehdy se 50 procent lidí přiklánělo k pozastavení očkování touto vakcínou. Třetina lidí s tímto krokem nesouhlasila a 18 procent lidí nebylo s to záležitost posoudit.
Průzkum zjišťoval i pozici ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Ve funkci by jej ponechalo 41 procent lidí, 28 procent dotázaných by bylo pro jeho odvolání a 32 procent neví, zda by měl pokračovat.
S dodržováním opatření, která ve formě tvrdého lockdownu platí od počátku března, nemá problém 60 procent lidí, kteří tvrdí, že se jejich přístup nezměnil.
Dalších 23 procent lidí změnilo své chování a přizpůsobilo se. Desetina dotázaných přiznává, že svůj postoj nezměnili, neboť pravidla nedodržovali ani dříve. Sedm procent lidí uvádí, že v dodržování opatření v souvislosti s lockdownem polevili.
Průzkum proběhl od 19. do 22. března a zapojilo se do něj 2100 osob.
