Očistěte mého muže! Rodina oběti z Vrbětic od začátku odmítá nedbalost

Jako velkou satisfakci bere vývoj z posledních dnů i mnohaletý kamarád jednoho ze zemřelých, Josef P. z Ostravska.

„Měl jsem ho vždycky za slušného kluka, spolupracovníka z klubu. Dostal u nás za úkol dělat hospodáře. Když děláte se sportovními zbraněmi a staráte se o munici, musíte v tom mít pořádek. Byl to pedant. Nevím, že by někdy něco zanedbal, nic neopouštěl, dokud věc nedokončil. Vždycky jsme se shodli,“ přiblížil muže, který zemřel ve svých devětapadesáti letech.

Další obětí při prvním výbuchu ve vrbětickém skladu číslo 16, k němuž došlo 16. října 2014, byl jeho o tři roky mladší kolega.

V prosinci pak následoval výbuch ve skladu označeném dvanáctkou. S vdovou po jedné ze dvou obětí prvního výbuchu se Právu v těchto dnech již nepodařilo spojit.

V lednu 2016 se však svěřila, že věří v nevinu svého muže, který pracoval pro firmu Imex Group sedmnáct let. „Je obětí, stejně jako jeho kolega,“ tvrdila.

Policisté v prvních měsících oba mrtvé podezřívali z obecného ohrožení z nedbalosti, dokonce pracovali i s verzí sebevraždy. „Tomu jsem nikdy nevěřila,“ potvrdila vdova. Od začátku podle svých slov byla přesvědčena, že nešlo o vinu obou mužů.

„Kdysi jsme viděli video natočené termokamerou, že snad šel těsně před tím výbuchem po rampě toho skladu nějaký člověk. A auto s mým mužem a jeho kolegou teprve přijíždělo. Ta postava vypadala v těch záběrech jako červená pohybující se skvrna. Červený byl i roh budovy, při kterém se postava pohybovala,“ prozradila před lety Právu vdova.

„Jsme si jistí tím, že jim (firmě Imex Group) chtěl někdo ublížit. Že to byl záměr. Náhoda to nebyla,“ reagoval v témže roce na její slova zeť zemřelého.

„Nešlo mi do hlavy, že by v muničním skladu sám pochybil. Za tím si stojím od prvopočátku. I ti, co dosud měli pochybnosti, že by dvojice ve skladu něco zanedbala, snad už věří, že tato varianta padá. Znali jsme se přes čtyřicet let. Pravda vyšla najevo,“ doplnil včera kamarád zemřelého muže Josef P.