Ochránci přírody vypouštěli netopýry po zimním spánku

„Netopýři pocházejí většinou z jednoho pražského balkonu, kam se stěhují vždycky na zimu. Ale protože to není dobré ani pro lidi, ani pro netopýry, aby byli na balkoně, tak je převážíme na náhradní zimoviště, a to je na jeskyňářské základně v Srbsku u Berouna,“ přiblížila předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Nyctalus Dagmar Zieglerová.

Jarní vypouštění takto zachráněných netopýrů pořádali odborníci v Praze-Záběhlicích už potřetí. Lokalitu kolem Hamerského rybníka nevybrali náhodou, létavci kousek odsud pocházejí, a místo tak znají.

„A mají tady u rybníka vynikající prostředí, je tady dostatek hmyzu a voda a jsou tu staré stromy. A hlavně víme, že tady v létě létá kolonie netopýrů, oni se k nim přidají a mají tak velkou šanci se zase zařadit zpátky do přírody,“ objasňuje Zieglerová, která se záchraně těchto malých savců věnuje už dvacet let.

Podmínky podle ní byly v pátek příznivé – nepršelo, nesněžilo, nevál silný vítr a předpověď na další dny vypadala také dobře. „A první, co musí netopýři udělat, když se probudí, je dokrmit se, protože spali celou zimu, skoro pět měsíců, kdy nepřijímali potravu,“ popsala.

Na podvečerní osvětovou akci pozvali i veřejnost. Dorazili jak dospělí, tak děti, celkem se tu sešla zhruba stovka zájemců a u stánku organizace se zastavovali i zvědaví kolemjdoucí.

„Lidem se to líbí a mají pocit, že se tak na jejich záchraně sami podílejí. Začnou se o netopýry víc zajímat, vyhledávají si informace a už k nim pak přistupují jinak a mají zájem je chránit,“ myslí si.

Ten, kdo se registroval předem, dostal rukavici a na ni jednoho z hibernujících netopýrů, který zimoval zavěšený v mobilní přepravce. Na lidské ruce se pomalu probouzel a pak vylétal nad rybník.

„Vypouštěcí rukavice, to je základ, protože to jsou divocí netopýři, můžou někoho počůrat, a kdyby se hodně báli, můžou někoho i kousnout,“ popsala odbornice.

Některá ze zvířat se vzpamatovala a vzlétla hned, jiným to trvalo i několik minut a člověk s nataženou rukou musel být trpělivý. „Ano, někdy jim to trvá, chvilinku tam sedí a třesou se, to se zahřívají,“ vysvětlila Zieglerová.

„Miluju přírodu, miluju všechna zvířata a zaujalo mě, že je možnost takhle zblízka vidět netopýry. Za mě to bylo úžasné, jsem dojatá,“ řekla nám Markéta, jedna z účastnic, které se poštěstilo mít jedno ze zvířat na dlani.

„Jednoho netopýrka jsme zachraňovali po Vánocích, našli jsme ho na zemi,“ zmiňovala další z příchozích, Julie. Sice prý nakonec nepřežil, přišla tak alespoň na tuto akci. „Protože oceňujeme to, co netopýří záchranná stanice dělá,“ dodala.

Lidská přítomnost těmto jedincům podle ochránců přírody nevadí. „Netopýři jsou schopní si celkem rychle zvyknout na lidskou péči, a když se o ně hezky staráte, tak jsou schopní se docela rychle ‚ochočit‘ a nekousat,“ vysvětlila hlavní chovatelka ze svazu Nyctalus Anna Bláhová.

S sebou měla i ultrazvukový detektor. „Dokáže převádět ty neslyšitelné hlasy, co netopýři vydávají, a převádí je do spektra, aby je byl schopen člověk slyšet,“ objasnila jeho účel.