Hlavní obsah

Ochránci přírody sčítají škody, bilance bouřek je hrozivá

Škody na lesních porostech a infrastruktuře národního parku sčítají po středeční bouři krkonošští ochránci přírody. Bilance řádění živlů předběžně vypadá hlavně v západních Krkonoších hrozivě a načas výrazně ovlivní letní turistickou sezonu.

Foto: Správa KRNAP

První záběry krkonošského lesa poškozeného středeční bouří.

Článek

Rozsah polomů ochránci přírody doposud odhadují na minimálně dvacet tisíc kubíků dřeva. Popadané stromy zatarasily turistické stezky.

„Žádáme, aby návštěvníci dbali zvýšené opatrnosti, nevstupovali do zasažených lokalit a vyvarovali se pohybu pod poškozenými stromy,“ upozorňuje mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Škody po středeční bouři považují ochranáři za nejvyšší od katastrofy století z první poloviny ledna 2007.

Orkán Kyrill tehdy zdevastoval lesní porosty v objemu skoro celé celoroční těžby stanovené na devadesát tisíc kubíků dřeva. Středeční bouře za sebou nechala zhruba třetinou zkázu než Kyrill.

Foto: Správa KRNAP

Rozsah polomů ochranáři doposud odhadují na minimálně dvacet tisíc kubíků dřeva.

„Rozsah aktuálních škod postupně zjišťujeme,“ přiblížil vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa.

Ochránci přírody při prohlídce poškozených lokalit národního parku používají drony. „Díky záběrům z dronů jsme schopni velmi přesně spočítat rozsah škod. To pomůže efektivně organizovat likvidační práce,“ upřesnil Jansa.

Likvidace škod po orkánu Kyrill trvala v Krkonoších prakticky do podzimu 2007. Letos poškozené porosty musejí ochranáři zlikvidovat co nejdříve, aby předešli riziku další kůrovcové kalamity.

Na Ašsku evakuovali dětský tábor, hasiči odstraňovali popadané stromy

Domácí

„Přemnožení kůrovce hrozí v oslabených lesích do jednoho až dvou let po jejich poškození. Charakter bouří poškozeného lesa na východ od Harrachova umožňuje nasazení v Krkonoších jinak spoře používaných harvestorů, což kalamitní těžbu výrazně urychlí,“ počítá Drahný.

Podle něj se kůrovce zatím v Krkonoších letos daří i díky počasí držet na uzdě.

Otázkou však zůstává, zda se ochráncům přírody podaří včas získat nezbytné těžební kapacity stále vytížené na likvidaci celorepublikové kůrovcové kalamity.

Lýkožrout smrkový v jednotlivých doposud izolovaných ložiscích stačil na české straně národního parku zdevastovat zhruba 12 tisíc z celkové rozlohy 37 tisíc hektarů krkonošského lesa.

Zbytek Krkonoš dospěl do stavu tzv. zvýšeného výskytu kůrovce. Hrozilo propojení kůrovcových ohnisek a rozsáhlá kalamita.

Letokruhy objasňují, jak vichřice narušují lesy. Tornáda ničí stromy i v Evropě

Věda a školy

Lesníci v Krkonoších v roce 2020 vytěžili přes 81 tisíc kubíků kůrovcového dřeva.

Ačkoliv jde o národní park, nemají krkonošští ochranáři žádná zvláštní privilegia, jež by jim umožňovala rychlou kůrovcovou těžbu.

„Letošní čísla naznačují, že šíření kůrovce se zpomaluje. Vidíme světlo na konci tunelu. Cením si úsilí, které naši lesníci věnovali tomu, aby masivní šíření brouka brzdili. Museli se vypořádat s nedostatečnou kapacitou těžařských firem a také s propadem poptávky po dřevu,“ konstatoval ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Výběr článků

Načítám