Ochrana před čínskou špionáží štěpí vládní koalici

Změnu navrhl předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS), u části koalice se však nesetkal s pochopením. „Nevím, proč by se měla vláda dopředu omezovat,“ řekl poslanec Petr Letocha (STAN). „Koalice by v této věci měla mít jednotné stanovisko a věřím, že ho mít bude. Otázka je, jaké.“ Změna na bezpečnostním výboru neprošla, hlasování skončilo remízou.

Ještě tento týden by se podle Letochy mělo uskutečnit jednání koaličních poslanců i s vedením Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB), který stojí za původní podobou zákona. Na této schůzce by měli vládní poslanci ladit společný postoj.

Právě ředitel úřadu Lukáš Kintr změnu navrženou Adamcem rovněž kritizoval. „Z bezpečnostního pohledu to oslabuje pozici Česka, konkrétně vlády a její možnosti efektivně vykonávat nově svěřenou pravomoc,“ řekl Kintr.

Návrh totiž počítá s tím, že vláda bude vydávat zákazy pro infrastrukturu kritické důležitosti, nikoliv i té vysoké. Přitom právě v kategorii „vysoká“ jsou podle Kintra klíčové systémy telekomunikací nebo distribuční soustavy, které lidově řečeno řídí, „co trubkami zrovna teče“.

Stát by si tak podle kritiků dopředu omezil pole působnosti, a pokud by chtěl zamezit nepřátelské firmě přístup do těchto systémů nižší důležitosti než té kritické, bylo by to podle Kintra administrativně složité a pro firmy málo předvídatelné.

Ani poslanci se přitom netají tím, že zákon o kybernetické bezpečnosti je sice napsán obecně, ale nyní má Česko hlavně ochránit před čínskou hrozbou. „Čínské společnosti, které se tváří jako soukromé, jsou ve skutečnosti ovládané komunistickou stranou Číny,“ řekl například poslanec Michal Zuna (TOP 09).

Zákon dává vládě možnost omezit nebo zakázat takovou dodávku komunikačních zařízení do kritické infrastruktury, která by mohla ohrozit bezpečnost země nebo její vnitřní pořádek. Ani vládní poslanci se ovšem nemůžou shodnout, jak by měl zákon vypadat, a nedokážou ani říct, v jaké podobě ho nakonec schválí.

Jen ve sněmovním bezpečnostním výboru se zákon objevil už třikrát, naposledy minulý týden ve čtvrtek. „Vláda nám sem poslala, řekněme si to otevřeně, určitý polotovar, abychom ho my tady dokončili,“ řekl na výboru jeho předseda Pavel Žáček (ODS). Dodal, že text se řeší už dva roky a ani ve vládě podle něj nebylo jednotné stanovisko, jak by norma vlastně měla vypadat.

A přestože vláda zákon schválila 17. července, spory o jeho podobu neskončily, spíše naopak. Poslanci se původně nemohli shodnout ani na tom, kdo by měl firmám stopku vystavovat, zda vláda, nebo Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. Původní návrh počítal s tím, že zakazovat bude úřad, jenže s tím vláda narazila ve výborech.

„Je potřeba, aby rozhodovali politici,“ uvedl ve čtvrtek Adamec, tentýž den totiž zákon projednal i hospodářský výbor. Výsledkem bylo, že oba výbory, bezpečnostní a hospodářský, přijaly ve stejný den dva různé návrhy. Zatímco ten hospodářský doporučil státu manévrovací prostor zúžit, bezpečnostní jej zachoval širší.