Obyvatelé domů z H-Systemu musejí zaplatit dalších 18,5 milionu za využívání bytů

Pravomocně o tom v úterý rozhodl středočeský krajský soud, který tak potvrdil dřívější verdikt Okresního soudu Praha-západ. Navíc uložil zaplatit Stavebnímu bytovému družstvu Svatopluk zastupujícímu u soudu obyvatele těchto bytů i náklady řízení konkurznímu správci Josefu Monsportovi ve výši dalšího půl milionu korun.

Novinkám to v pátek řekla právní zástupkyně konkurzního správce Jana Mrázová a také mluvčí středočeského soudu Hana Černá.

„Mohu potvrdit, že řízení bylo 20. srpna skončeno, a to tak, že rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen,“ uvedla Černá.

Mrázová k tomu upřesnila, že ve sporu šlo o žalobu vůči Svatopluku na zaplacení zhruba 18,3 milionu korun za období tří let (2019-2021), které soudy vyhověly.

„Odvolací Krajský soud v Praze potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně s tím, že se ztotožnil s jeho závěry, že šlo ze strany bytového družstva o bezdůvodné obohacení. Žalovaní mají nyní povinnost uhradit tuto částku do tří měsíců od právní moci rozsudku, která nastane doručením jeho písemného vyhotovení účastníkům,“ upřesnila Mrázová.

Společnost H-System uzavřela po založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem až o miliardu korun.

Majoritního akcionáře Petra Smetku soudy za vytunelování firmy potrestaly 12 lety vězení, které si do poslední minuty odseděl a na svobodu se dostal koncem října 2016.

Situace členů bytového družstva Svatopluk je specifická tím, že si pak byty a domy na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Soudy poté určily, že nemovitosti nadále patří do konkurzní podstaty H-Systemu, tedy že je nevlastní jejich obyvatelé. Ti navíc neměli s konkurzním správcem na byty, v nichž žili, ani nájemní smlouvu.

Proto Monsport podal na družstvo Svatopluk a jeho členy postupně dvě žaloby za tzv. „bezdůvodné obohacení“, v nichž požadoval úhradu peněz za využívání 60 bytů umístěných v osmi rodinných domech „bez jakéhokoli právního titulu“ po řadu let, podotkla k tomu Mrázová.

V prvním sporu týkajícím se let 2016 až 2018 šlo o 18,26 milionu korun plus úroky z prodlení, v tom nynějším se jednalo o roky 2019 až 2021 a částka je prakticky totožná. Její výši podle Mrázové stanovil znalecký posudek, který vycházel z letité ustálené judikatury a porovnával obvyklé ceny nájemného v daném místě.

Konkurzní správce uspěl se svými žalobami v obou případech. V tom prvním pravomocně už předloni v říjnu a družstvo Svatopluk soudy nařízenou částku již uhradilo, přestože verdikt označilo za skandální. Neuspělo však ani u Nejvyššího soudu, který jeho dovolání v kauze letos v lednu odmítl. Podalo sice v dubnu stížnost k Ústavnímu soudu, ale ten o ní podle tamní mluvčí Kamily Abbasi dosud nerozhodl.

V nynější druhé žalobě navíc hrálo podle Mrázové významnou roli i definitivní rozhodnutí Nejvyšší soudu z července 2018. V něm konstatoval, že nejenže 60 bytů v Horoměřicích patří do konkurzní podstaty H-Systemu, ale zároveň nařídil, aby se z nich obyvatelé do měsíce vystěhovali a vyklidili je. Protože tak ale neučinili, dostali se do sporného postavení fakticky mimo zákon, protože podle soudů užívali cizí majetek neprávem a bezdůvodně se tak obohacovali.

Redakce oslovila o reakci i vedení Svatopluku v čele s Martinem Junkem, nezvedal však v pátek telefon.

Mrázová v pátek upřesnila, že drtivá většina obyvatel bytů v Horoměřicích už si je nakonec sama z konkurzní podstaty přednostně vykoupila, a to v roce 2021. Proto žaloba konkurzního správce směřovala pouze právě jen do daného roku 2021. Celkem si původní nájemníci pořídili 55 z celkových 60 bytů, u zbylých pěti členové Svatopluku o jejich nákup neměli zájem a vrátili je, tři z nich přes exekutora.