Obviněný dozorce se před soudem pustil do GIBS

Toho společně s dalšími dvěma jeho kolegy Pavlem Mariňákem a Janem Pravečkem viní státní zástupce z brutálního útoku na odsouzeného Davida Jurku. Podle obžaloby ho měli v čekárně zdravotnického zařízení v areálu věznice bezdůvodně zmlátit a zkopat.

„Nejprve do něho Denčev strčil, až přepadl přes lavičku. Když ležel na zemi a chránil si obličej, přistoupil k němu Mariňák a několikrát ho pěstí udeřil do obličeje. Následně jej kopl do hlavy Denčev a nakonec dostal kopanec do žeber od Pravečka,“ stojí v obžalobě.

Podle státního zástupce měli dozorci útok doprovázet vulgárními nadávkami a vězně zranili tak, že musel být ošetřen v nemocnici. Za zneužití pravomoci úřední osoby a pokus ublížení na zdraví hrozí trojici bachařů až tři roky za mřížemi.

Před soudem jako jediný z obžalovaných vypovídal právě Denčev. „Nenapadl jsem odsouzeného a ani jsem nebyl svědkem, že by to udělali moji kolegové. Stojíme tady, protože nás obvinil 16krát trestaný recidivista, sebepoškozovatel, alkoholik a narkoman, který se neštítil okrást ani vlastní matku,“ prohlásil dozorce.

Promluvit se podle svých slov rozhodl až nyní s ohledem na pro něho ne­přijatelné výslechové metody GIBS v přípravném řízení.

„Na začátku výslechu se snažili získat naši důvěru. Tak nám vykládali, jak také sloužili u sboru, konkrétně u policie, a chytali grázly. Proto také vědí, že občas se někomu musí dát pár facek, jinak se tahle práce dělat nedá. Tohle bylo pro mě naprosto nepřijatelné a vůbec nechápu, jak si tohle mohou dovolit,“ popisoval Denčev údajnou zkušenost s vyšetřovateli GIBS.

Podle něj se drželi jedné varianty, aby mohli obvinit příslušníky Vězeňské služby. „Absolutně ignorovali i možnost jiné verze, například že Jurku zbili spoluodsouzení, u kterých měl dluhy. Není tajemstvím, že za obvinění příslušníka Vězeňské služby jsou dobře ohodnoceni,“ prohlásil Denčev.

Protože podle svých slov začal cítit ze strany GIBS nátlak, odmítl vypovídat. „Měl jsem strach z manipulace, tak jsem se rozhodl, že se budu obhajovat u soudu, kde bych rád očistil své jméno,“ řekl dále obžalovaný.

K samotnému incidentu uvedl, že ten den v průběhu služby dostal vysílačkou zprávu, že na jednom z oddílů někdo zmáčkl tísňový hlásič, který slouží pro případ ohrožení života.

„Když jsem tam doběhl, stál tam Jurka. Ptal jsem se ho, proč to zmáčkl. Řekl mi, že má strach ze spoluodsouzených, neboť má mezi nimi dluhy a oni to chtějí zpátky. Vypadal dost vystrašeně. Tvrdil, že sice napadený nebyl, ale cítil se ohrožený. Protože z něj páchl alkohol, společně s Mariňákem a Pravečkem, kteří na místo doběhli krátce po mně, jsme ho izolovali v čekárně zdravotnického zařízení,“ popisoval Denčev. Následně pak Jurku vyslýchal, co a kolik toho požil, a také odkud to vzal.

„Na to mi odpověděl, že vypil dezinfekci na covid. Tak jsem s ním vyplnil papíry a odešel do kanceláře, kde jsem to nahlásil nadřízenému. Od té doby jsem Jurku už neviděl,“ doplnil.

Nabídl také vysvětlení, proč ho společně s kolegy Jurka obvinil z násilí. „Odsouzení, kteří si mezi spoluvězni nadělají dluhy a nemají jak splácet, udělají všechno pro to, aby se dostali do jiné věznice. Jedna z možností je ta, že obviní příslušníky z fyzického napadení a pak jsou z bezpečnostních důvodů přemístěni jinam,“ uzavřel Denčev.