Obrat: zájemci o gymnázium volí častěji jako alternativu SOŠ

Zatímco dříve si uchazeči o gymnázia běžně podávali obě přihlášky na nejprestižnější školy, nyní si mnohem častěji vybírali jen jednu vysněnou a druhou jako záchranu, kde mají větší šanci na přijetí.

Jedno z pražských gymnázií zřejmě v důsledku změny strategie dokonce hlásí úbytek přihlášek.

„Loni jsme měli asi 200 přihlášek, nyní jich máme o 25 méně. Tento ročník zřejmě zachvátila panika a častěji volí jednu ze dvou škol na jistotu,“ popsala Právu jedna z místních učitelek. Podobný úbytek hlásí i jiná pražská gymnázia.

Změnu strategie potvrzuje i šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, která vede Gymnázium Nad Štolou.

„Sešlo se nám tady více přihlášek, protože je to silnější ročník. Ale mohu potvrdit, že výrazně mnohem častěji si uchazeči napsali na přihlášku druhou školu takovou, na kterou mají větší šanci se dostat. Například střední odbornou. To bylo dříve ojedinělé,“ řekla v pondělí Právu Schejbalová.

Celkové přelivy v preferencích uchazečů o studium zatím nejsou známé. Školy ještě nemusely podat výkazy Cermatu, který státní přijímačky organizuje.

Data by mohla být k dispozici v průběhu března.

I kvůli tomu zatím střední odborné školy změnu v trendech nezaznamenaly. „S kolegy jsme se o přijímačkách bavili a všichni říkají, že mají vyšší počet přihlášek, ale nikdo se nezmiňoval o tom, že by to mohlo být kvůli změně strategie uchazečů. Spíše to připisují vyššímu počtu dětí v ročníku,“ řekl Právu šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček.

Na jeho Masarykově střední škole chemické v Praze přihlášek přibylo. Podle něj zatím nelze hovořit o tom, že by zde někdo hledal záchranu. „U nás byl vždycky převis zájmu vysoký,“ uvedl.

Podle všeho nejvíc doléhá nedostatek míst na školách na Prahu a střední Čechy. Projevilo se to už loni, kdy Praha nebyla připravena na nápor uchazečů i ze širokého okolí středních Čech.

Dopravní obslužnost zajišťuje zvládnout trasu za hodinu a studentům taková vzdálenost nevadí. Stejně tak lze předpokládat, že i mnozí pražští uchazeči si začali podávat přihlášky na školy dál od domova.

A pak jsou rodiče, kteří proti předpokládanému trendu taktizovali.

„Dali jsme obě přihlášky na gymply. Jednu na prestižní, druhou na méně vytížený. Řekli jsme si, že kvůli panice nebude takový nápor, takže to zkusíme. Když to nevyjde, pojede syn na čas ke známým do USA a pak se bude věnovat přípravě na přijímačky,“ popsala Právu jedna z pražských matek.

Pražský magistrát se brání, že nárůst populačního ročníku nezanedbal.

Od září by se mělo otevřít na gymnáziích zřizovaných hlavním městem osm nových tříd prvního ročníku s 240 místy. A celkový počet tříd v prvních ročnících by se tak měl na těchto gymnáziích navýšit na 64 s 1920 místy.

V ostatních maturitních oborech zřizovaných magistrátem by mělo přibýt 12 tříd prvního ročníku s kapacitou 360 žáků a dohromady by se měl počet míst prvního ročníku na SŠ zvýšit z loňských 12 tisíc na 12 680. Deváťáků bylo letos v Praze registrováno 11 651.

Jak už bylo uvedeno, Praze konkurují i žáci ze širšího okolí. Hlavní potíž, a to celostátního charakteru, však netkví v tom, že je málo míst na gymnáziích, ale v oborech všeobecného vzdělání.

Už Strategie pro 2020 ministerstva školství deklarovala, že je zapotřebí rozšiřovat všeobecné vzdělávání, protože je jisté, že se bude trh práce s pokrokem technologií výrazně měnit a úzké zaměření odborných škol nebude pro studenty z hlediska přípravy na budoucí uplatnění moc přínosné. Strategie 2030+ nehovoří jinak a zjevně i rodiče vnímají, že budoucnost řady profesí je nejistá.

Jenže všeobecné vzdělávání se stále soustřeďuje hlavně na gymnáziích, která si stále vybírají premianty. Lyceí podobného typu výuky je stále pomálu. A tak se tlak soustředí právě na gymnázia.

Na 363 gymnáziích v celém Česku je nyní 91 538 studentů (včetně posledních čtyř ročníků víceletých gymnázií) a na ostatních 922 školách 297 110 studentů a učňů. Zastoupení gymnazistů tedy činí v populaci 15 až 19letých středoškoláků téměř 24 procent.