Obrana za milion opravuje letiště v Líních, které se přitom stát chystá zrušit

Celkovou opravu pojezdové plochy o velikosti 90 metrů čtverečních před hangárem 2, v němž sídlí letecká záchranná služba Plzeňského kraje, kterou v daném regionu provozuje Armáda ČR, má zajistit plzeňská společnost AT Finstav. Smlouva hovoří o částce téměř 970 tisíc korun bez DPH, s daní je to skoro 1,2 milionu.

„Účelem je provedení opravy železobetonové plochy před vjezdem do hotovostního stání hangáru č. 2 na letišti Líně, a to s cílem zajištění řádného stavebně-technického stavu letištní plochy,“ stojí ve smlouvě uzavřené mezi resortem obrany coby vlastníkem letiště a stavební firmou. Uzavřena byla na začátku srpna a v registru smluv se objevila v polovině měsíce.

I s ohledem na vládní a investiční plány se Novinky dotázaly resortu obrany, proč dochází k milionové investici z peněz daňových poplatníků do letiště, které se plánuje v dohledné době kvůli výstavbě gigafactory zrušit, přičemž tamní záchranka má být přemístěna jinam.

„Ministerstvo obrany i AČR i nadále musí plnit jak závazky v rámci vojenských úkolů, tak poskytování letecké záchranné služby na základě smlouvy s ministerstvem zdravotnictví. Do doby přesunu umístění LZS musí MO zabezpečit bezpečný provoz vojenské techniky (vrtulníku), časovou normu pro vzlet letecké záchranné služby a ochránit zdraví příslušného personálu - a bez nutných oprav toto nelze zaručit,“ sdělila redakci mluvčí resortu Simona Cigánková.

Podle mluvčí Cigánkové je potřeba opravit konkrétně část, kde stojí hotovostní vrtulník záchranky. „Plocha je dožilá, povrch je rozrušen, je popraskán a drolí se. Železobetonová deska je propadlá a tvoří se kaluže, které v zimním období zamrzají. Stavebně-technický stav tak může ohrozit zdraví obsluhy vrtulníku a omezuje časovou normu pro vzlet (tři minuty od nahlášení potřeby - pozn. red.),“ přiblížila důvody Cigánková.

„Při vzletu vrtulníku jsou částečky uvolněného betonu proudícím vzduchem odhazovány a ohrožují zdraví technického personálu. Je ohroženo zdraví osob a může dojít k materiálním škodám na majetku i např. na samotném vrtulníku,“ doplnila.

Když vláda vloni schválila vybudování strategického podnikatelského parku v Líních, hovořilo se o tom, že setrvání letecké záchranky v Líních nijak nebude kolidovat s výstavbou gigafactory, a politici utvrzovali veřejnost, že zůstane na místě zachována. Postupem času se však v médiích začaly objevovat informace, že továrně by mohla ustoupit i právě základna záchranky a v současnosti se řeší, kam s ní.

Jak již dříve Novinky informovaly, jednou z diskutovaných variant bylo přemístění základny do Karlovarského kraje, což by však podle některých mohlo ohrozit zajištění služeb na Plzeňsku. Ostře se proti tomuto kroku tehdy vymezili hejtman kraje Rudolf Špoták (Piráti) i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). Následně se od toho upustilo a stát nyní hledá jiné řešení v rámci regionu, verdikt by měl údajně padnout během září.

Primátor Zarzycký minulý týden na svých sociálních sítích napsal, že je připravený státu nabídnout městské pozemky, aby záchranka zůstala v Plzni, a nedošlo tak k ohrožení zdravotní péče.

Armádní záložní letiště, které v současnosti kromě letecké záchranky využívá několik aeroklubů a leteckých škol, má ustoupit výstavbě gigafactory, kterou zde zvažuje postavit automobilový koncern Volkswagen. Ten se rozhoduje mezi Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Vláda vedená premiérem Petrem Fialou (ODS) investici za 120 miliard považuje za klíčovou pro tuzemský automobilový průmysl a podporuje ji. Proti se však staví místní piloti, aerokluby i někteří obyvatelé. Ti sbírají podpisy na vyhlášení místních referend.