Článek
Často se přitom musí dlouho o peníze soudit. Příkladem může být spor s Českou zbrojovkou Uherský Brod kvůli zrušené zakázce na 2291 neprůstřelných vest za 68 milionů korun, které měla zbrojovka vojákům dodat před více než čtyřmi roky.
Obrana chce po zbrojovce 27 milionů korun penále, ale zatím u soudu neuspěla. „Soudkyně okresního soudu v Uherském Hradišti nařídila na druhou polovinu února mediaci (pokus o smír) mezi ministerstvem a zbrojovkou,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Případ totiž není jednoznačný a zbrojovka odmítá přiznat vinu. Důvodem je to, že se svou vestou uspěla ve vojskových i kontrolních zkouškách. Když ale většinu z objednaných vest vyrobila, ministerstvo je nechtělo přijmout s tím, že výroba vest neproběhla pod dohledem státního Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti (SOJ).
Ministerstvo proto požadovalo, aby zbrojovka vyrobila vesty znovu a umožnila kontrolorům, aby byli u celé výroby. S tím zase nesouhlasila zbrojovka. A proto jí běželo skoro rok penále 86 tisíc korun denně, dokud se nedomluvila s obranou na zrušení celé zakázky.
Někteří zaplatí hned, jiní až při hrozbě soudem nebo až na základě soudního rozhodnutí
K soudu míří i podobný případ. Týká se dodávky pěti vyprošťovacích vozů Tatra pro obrněnce Pandur za 238 milionů korun. Ty si obrana objednala již před třemi lety od svého státního podniku Vojenského technického ústavu (VTÚ). První vůz měli vojáci dostat v roce 2017 na konci července a zbývající čtyři do 30. listopadu 2017. Nakonec se prvního vozu dočkali kvůli řadě technických problémů teprve loni před Vánoci.
Obrana teď po VTÚ požaduje penále ve výši 48,5 milionu korun. Státní firma tuto pokutu vymáhá na kopřivnické Tatře, která auta kompletovala, ale firma částku odmítá uhradit, podle ní za zpožděním jsou hlavně dodatečná přání vojáků.
Hynek: Za vývoj by pokuty být neměly
„Zpoždění vzniklo zejména v důsledku vojskových zkoušek, kdy bylo vozidlo přizpůsobováno novým požadavkům uživatele,“ řekl Právu mluvčí Tatry Andrej Čírtek.
Podle prezidenta zbrojařské asociace Jiřího Hynka by měla obrana vyžadovat penále pouze u standardního zboží či služeb, ale u vývojových projektů by měla být shovívavější. „Důvod, proč se ministerstvo obrany soudí, je ten, že úředníci se bojí, že kdyby penále odpustili, tak by mohli být souzeni za způsobenou škodu. Ale ve světě není běžné, aby se uplatňovaly sankce u vývojových projektů za pozdní dodávky,“ řekl Právu Hynek.
Jinak se ministerstvu vymáhat pokuty daří. Vyzbrojovací sekce v posledních dvou letech podle Marka Valy z tiskového odboru ministerstva vydala 222 penalizačních faktur v celkové hodnotě 78,4 milionu korun. „Z toho bylo už penalizovanými dodavateli zaplaceno 59,2 milionu korun. Někteří zaplatí hned, jiní až při hrozbě soudem nebo až na základě soudního rozhodnutí,“ řekl Vala.
Dodal, že soudní vymáhání je zdlouhavé a za poslední dva roky soudy pravomocně rozhodly pouze o jednom případu a přiřkly ministerstvu 1,4 milionu korun. V minulosti se obraně podařilo např. získat pokutu i od španělské firmy EADS za potíže při dodávce dopravních letounů Casa C-295. Španělé nezaplatili penále v penězích, ale nakonec vrátili dva z pěti letounů L-159, které získali výměnou za jeden stroj Casa.
