Obrana si došlápne na Vojenské lesy kvůli podivnému propadu mezd. Personální ředitelka skončila

Vojenské lesy a statky, které spadají pod ministerstvo obrany, vloni zažily hospodářsky pravděpodobně svůj nejúspěšnější rok. Podle loňské účetní uzávěrky zisk po zdanění dosáhl téměř 680 milionů korun, což meziročně představovalo nárůst o zhruba 214 milionů. „Rok 2022 byl tak z pohledu výsledku hospodaření zřejmě nejúspěšnějším rokem v historii podniku,“ stojí v výroční zprávě za rok 2022.

To by se mělo odrazit i na platech či odměnách zaměstnanců, kterých má podnik zhruba 2500. Vlivem kroku vedení podniku, za kterým podle informací Novinek stála personální ředitelka Věková, se však stal opak a lidem mzdy poklesly.

„Na začátku roku došlo k úpravě mzdového řádu, vlastně k vynechání benefitních složek, takže reálně došlo k poklesu mezd. Dříve byli lidé hodnoceni podle úspěchů či další odvedené práce, jako například noční přejímky dříví. Za to všechno byly odměny. A to se zrušilo. Reálně tedy běžným zaměstnancům, jako jsou hajní či lesní správci, spadly platy, mimo management,“ popsal redakci pod podmínkou anonymity jeden ze zdrojů obeznámený se situací v podniku.

To dokládá také interní dokument podniku, který mají Novinky k dispozici. V něm je přehled průměrných měsíčních výdělků v jednotlivých divizích podniku, a to po letech. Oproti loňskému roku je z tabulky patrné, že během prvních letošních osmi měsíců skutečně došlo k poklesu průměrných měsíčních výdělků. Například v největších dvou divizích Hořovice a Mimoň průměrný měsíční plat byl jen v srpnu nižší oproti loňsku o tři až čtyři tisíce.

Novinky měly možnost nahlédnout také do několika mzdových výměrů lesnických zaměstnanců z ledna letošního i loňského roku. Zatímco vloni v lednu se na výplatnici jednoho z hajných objevila částka přesahující 41 tisíc korun, letos to vlivem úpravy mzdové politiky bylo o zhruba sedm tisíc méně. Částky redakce záměrně mírně zaokrouhlila a blíže nespecifikovala, aby nemohlo dojít ke ztotožnění dotčeného zaměstnance.

U některých zaměstnanců se propad během prvních osmi měsíců oproti loňsku pohybuje v úhrnu v řádech desetitisíců korun. Nové nastavení mzdového systému však trápí zaměstnance i po jiné stránce, stěžují si například na to, že se jim výrazně ztížila možnost zažádat o hypotéku.

Podle odpovědí mluvčího VLS Jana Sotony však není možné srovnávat průměrné platy za prvních letošních osm měsíců se stejným obdobím vloni.

„Smyslem nového mzdového řádu, který začal od letošního roku u VLS platit však naopak bylo zvýšit nárokovou, tzn. pevnou a garantovanou část mzdy, a to velmi výrazně, což také bylo u většiny zaměstnanců naplněno. Mzdový řád nicméně i nadále počítá s pohyblivou složkou mzdy, která se odvíjí od dosažených výsledků podniku. Ta je nicméně konstruována poněkud odlišně než v uplynulých letech, a to včetně termínů pro poskytování odměn. Srovnání za prvních osm měsíců roku 2023 se stejným obdobím předchozího roku tak neposkytuje relevantní obraz,“ komentoval pro Novinky změnu mluvčí podniku Jan Sotona s tím, že letos předpokládají stejné výdaje na mzdy jako vloni.

„Přijetí a zavedení všech vnitropodnikových předpisů, včetně mzdového řádu, prochází standardním schvalovacím procesem. Zároveň byl nový mzdový řád řádně projednán i s odborovou organizací,“ dodal mluvčí.

To, že by úprava mzdových výpočtů zřejmě nemusela patřit mezi nejsprávnější rozhodnutí, může naznačovat také probíhající veřejnoprávní kontrola „mzdových procesů“ ze strany zakladatele, tedy ministerstva obrany.

Poté, co se Novinky o dění v podniku začaly zajímat a poslaly dotazy, navíc podle zdrojů redakce ředitel podniku Roman Vohradský, kterého vloni v dubnu jmenovala do funkce současná ministryně obrany Jana Černochová (ODS), přistoupil k udělení mimořádné plošné odměny zaměstnancům ve výši 40 tisíc korun.

„Najednou se to vedení snaží dohnat tak, že se vypsalo plošné mimořádné odměny ve výši 40 tisíc na osobu. To je naprosto nesystémový krok, je to akorát hašení požáru,“ komentoval odměnu jeden ze zdrojů Novinek.

Minulý pátek taktéž na základě dohody skončila odpovědná personální ředitelka Věková, kterou si do podniku Vohradský po svém nástupu přivedl bez výběrového řízení. Její konec Novinkám stroze potvrdil také mluvčí vojenských lesů Sotona. Podle zdrojů Novinek za jejím koncem však nemá stát pouze situace týkající se mezd, ale „nasčítaly se drobnosti“.

Novinky se pokusily Věkovou kontaktovat. Na volání ani SMS zprávu doposud nereagovala.

Věková je v oblasti zemědělství či lesnictví poměrně známá. V minulosti pracovala pro holding Agrofert expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiš. V letech 2002 až 2004 působila v představenstvu firmy AGF Trading či pro holding pracovala jako personalistka. Její manžel Radomír Věk je dosavadním místopředsedou představenstva v Lovochemii patřící do koncernu. Jako personální ředitelka pracovala také v Unipetrolu, společnosti Benzina či ve státním podniku Lesy ČR. V posledních letech pracovala také pro mediálního magnáta Jaromíra Soukupa, kde byla provozní ředitelkou skupiny Médea.

Věková zasedala také od roku 2018 do loňska jakožto nominantka hnutí SPD v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Nynější vláda Petra Fialy (ODS) ji podle serveru Seznam Zprávy vloni v dubnu odvolala v rámci „deagrofertizace“ státní správy.