Článek
Nákup systému SHORAD (Short range air defense – Vzdušná obrana krátkého dosahu – pozn. red.) od Izraele za 37,2 miliardy bez řádného výběrového řízení doporučilo ministerstvo obrany vládě minulý týden.
Podle interních materiálů k zakázce, které mají Novinky k dispozici, začnou finance odcházet ještě letos, ačkoliv první služby ČR dostane až v roce 2024 v podobě školení tuzemských vojáků.
Samotný mobilní protiletadlový komplet vyjde armádu na 13,7 miliardy korun, ještě vloni se počítalo s částkou 10 miliard. Údržba a servis vyjdou na dalších zhruba 23,5 miliardy korun.
Nakupuje se přímo od izraelské vlády, řádné výběrové řízení neproběhlo, neboť resort využil výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek z důvodu ochrany bezpečnostních zájmů země. Ta se týká právě například dodávek vojenského nebo citlivého materiálu.
První dvě ze čtyř objednaných baterií a rakety mají izraelské zbrojařské firmy Rafael Advanced Defense Systems a Israel Aerospace Industries (AIA), které komplet vyvinuly, dodat v roce 2025.
Nově zálohy hned a pořádné. Rovnou dvě miliardy
Původní harmonogram záloh a splátek byl i v návrhu státního rozpočtu pro rok 2021 stanoven tak, že Česko v roce 2022 odešle 800 milionů korun, v roce 2023 miliardu a po roce 2023 zbytek, tedy asi 8,2 miliardy (tehdy se počítalo s celkovou částkou 10 miliard – pozn. red.).
Nově má ČR zaplatit už letos dvě miliardy korun, v roce 2022 pak 1,8 miliardy, v roce 2023 1,3 miliardy. Na rok 2024 je naplánovaná splátka 1,2 miliardy, další rok 4,5 miliardy a v roce 2026 2,9 miliard korun.
Nový výměr může do značné míry ovlivnit další plánované akvizice či modernizaci zastaralé vojenské techniky. Právě letos se totiž některé strategické a naplánované nákupy musely kvůli změnám a chybějícím penězům v rozpočtu odložit.
Podle nedávných informací to vypadá, že vláda v tomto volebním období nezvládne podepsat strategicky významnou a roky očekávanou zakázku na nákup bojových vozidel pěchoty za téměř 52 miliard korun. Na ní, ale i na budoucnosti desítek či stovek menších zakázek se nově nastavené zálohy za SHORAD, s nimiž se dřív nepočítalo, mohou negativně projevit.
Je to úsporná varianta, tvrdí obrana
„Ke změně došlo v souladu s možnostmi státního rozpočtu v jednotlivých letech na základě řady jednání s izraelskou stranou. Během nich jsme získali detailní představu o náročnosti celého výrobního procesu a také o tom, jaké prostředky v jednotlivých letech bude třeba vynaložit, aby se systém vyrobil v námi požadovaných termínech,” sdělil Novinkám mluvčí resortu obrany Jan Pejšek na dotaz Novinek, proč letos došlo k takto výrazné změně harmonogramu, která značně zatíží rozpočet armády a rozhodí plánovaní výdajů a nákupů do dalších let.
Podle něj jsou první roky po podpisu smlouvy běžně z hlediska záloh nejnáročnější, protože dodavatel musí hradit platby subdodavatelům a nakupovat a začít zpracovávat materiál. „Tím, že jsme schopni izraelské straně poskytnout zálohy v této výši, dochází při nákupu zároveň k výše uvedené úspoře stamilionů korun,” dodal Pejšek.
Podobně mluví i jeho nadřízený a šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO). „Došlo ke snížení ceny, která byla navrhovaná. Zálohy musejí být z ekonomického hlediska zdůvodněny a musí tam být výhodnost. Jestli si myslíte, že materiál, který se běžně sériově nevyrábí, tak vám ho někdo bez zálohy a čehokoli vyrobí, tak to žijete někde jinde a budete překvapen,” řekl Novinkám ministr Metnar.
„Když by ten splátkový kalendář nebyl takto domluven, tak si můžete být jistý, že to bude o tři až pět procent dražší,” doplnil s tím, že okolnosti zakázky do detailů nezná.
Pokud stojí za změnou splátkového kalendáře ekonomická výhodnost, je tedy otázkou, proč harmonogram nebyl takto rozepsán už v původním záměru a plánu rozpočtu.
Izrael ujistil, že cena je pro Česko výhodná
V souvislosti s celkovou cenou zakázky je zajímavá i otázka její relevance. Jak již Novinky napsaly, znalecký posudek na cenu se resortu opatřit nepodařilo, protože do výběrového řízení na znalce, který by ji posoudil, se nikdo nepřihlásil. Posudek tak vytvořili úředníci ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem a Univerzitou obrany.
„Komise konstatovala, že cenu lze považovat za zjištěnou a akceptovatelnou ve vztahu k plánovaným investicím. Zadavatel rovněž obdržel ujištění od vlády Státu Izrael, že nabídková cena je cenou obvyklou a pro Českou republiku výhodnou,” stojí v materiálu pro vládu, která by se nákupem mohla zabývat na své pondělní schůzi.
Uvedená citace se zjednodušeně dá chápat tak, že resort prostě porovnal nabídkovou cenu ze strany Izraele s možnostmi českého armádního rozpočtu a vyslovil souhlas. Zarážející je však sdělení, že resort v rámci obhajoby cenotvorby argumentuje tvrzením Izraele, který České republice komplet dodá a zinkasuje finance, že cena je pro Česko výhodná, bez bližšího vysvětlení a bez znaleckého posouzení.
Sám Izrael systém nepoužívá, ani nikdo z NATO
Protiletadlový komplet SHORAD nepoužívá žádná evropská země ani žádná členská země Severoatlantické aliance (NATO). Jedinými zeměmi na světě, které systém využívají, jsou Singapur, Indie a Vietnam. Dokonce samotný Izrael používá jiný typ systému.
„Členské i jiné nečlenské země EU nejsou schopny zajistit požadavky kladené na dodávku poptávané technologie... Řešení Izraele se skutečně zdá jako jediná možnost technického řešení pro získání požadované schopnosti vojsk,” stojí v materiálu pro vládu.
Přesné specifikace poptávky nejsou z bezpečnostních důvodů známé. Není tedy znám důvod, proč si ČR nevybrala protiletadlový raketový systém, na který se spoléhají spojenci v alianci.
Pokud vláda akvizici schválí a na začátku října následně dojde k podepsání smlouvy s Izraelem, tak se Česko bude spoléhat na řešení, se kterým jsou ve světě minimální zkušenosti.
