Obrana nevyčerpá celý rozpočet, zbrojaři nestíhají dodávat

„Zpožděné dodávky mají vliv i na čerpání finančních prostředků v daném roce a ty je třeba převést do roku dalšího, což nás samozřejmě netěší, a jsme za nečerpání, v tomto případě ale zcela neoprávněně, kritizováni,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková. Nejčastěji zbrojaři podle ní argumentují tím, že mají omezenou kapacitu, problémy se subdodavatelskými řetězci nebo že banky nechtějí financovat zbrojní průmysl.

Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka se nelze divit, protože kvůli napjaté bezpečnostní situaci a hladu po zbraních je zbrojní trh přehřátý a nedostatek materiálů a součástek je všeobecný. „Nákupčí mi říkají, že co objednávali dřív, a došlo to za čtrnáct dní, dnes trvá i měsíce,“ řekl Právu.

Zbrojaři podle něj od začátku války na Ukrajině zvýšili výrobu, ale už vyčerpali zásoby a začali narážet na strop. Problém to není jen český, firmy si podle něj stěžují v celé Evropě. „Třicet let dochází k utlumování průmyslu v celé Evropě a řada věcí se začala vyrábět v Asii, kam se šlo za levnou pracovní silou, mírnější legislativou, a najednou tady ten průmysl chybí,“ řekl Hynek.

Podle ministerstva obrany mají problémy jak tuzemští, tak i zahraniční dodavatelé. Zpoždění například nabírá dodávka čtyř z osmi izraelských radarů MADR. „Ze strany dodavatele se stále nedaří dosáhnout požadované operační schopnosti u posledně dodaných radarů,“ uvedla Cigánková.

Domácí zbrojaři se k problémům s dodávkami příliš nehlásí. Podle ministerstva několikaleté zpoždění nabrala dodávka neprůstřelných vest od firmy STV Group. Ta v roce 2020 vyhrála rámcovou smlouvu na nákup až 47 tisíc kusů vest za 1,7 miliardy korun. Ale kvůli covidu musela firma STV změnit dodavatele látek, což se ale nelíbilo ministerstvu.

Vzniklý spor se podařilo vyřešit smírem až letos a obrana musela připravené peníze postupně přesouvat. „První vesty budou pořízeny letos, a to pro vojenskou policii v úhrnné hodnotě zhruba 5,9 milionu korun. Do roku 2025 bude z toho letošního převedeno přibližně 943 milionů,“ uvedla Cigánková.

Podle Hynka mají zbrojaři podobné problémy jako ostatní průmyslová odvětví: nejsou zaměstnanci a také nedostatkový materiál, nejen čipy, se kterými jsou problémy už od covidu, ale i například speciální slitiny nebo chemikálie. „Je tu tragický nedostatek nitrocelulózy a střelného prachu, to brečí všichni,“ poznamenal Hynek.

Střelný prach vyrábí v Česku státní podnik Explosia, který nestíhá dodávat dlouhodobě a připravuje novou linku, díky níž by mohl výrobu znásobit. Ale to bude až v roce 2027.

Podle informací Práva se do skluzu dostává i výroba dělostřelecké munice ráže 155 mm pro nové houfnice Caesar, kterou by měla také vyrábět STV Group. Ta v roce 2022 s obranou podepsala rámcovou smlouvu v hodnotě 10,17 miliardy korun na dodávku více než šedesáti tisíc střel a skoro tří set tisíc prachových modulů.

Ministerstvo obrany mělo na nákup v letošním rozpočtu určenou jednu miliardu korun jako zálohu. Ale STV tuto zálohu nebude čerpat, protože se jí nepodařilo získat certifikát. „Prodloužení certifikace na houfnici Caesar je zapříčiněno technickou nepřipraveností našich subdodavatelů, konkrétně společnosti ZVS, která oproti původním proklamacím nemá své komponenty řádně otestované. A také dlouhé vyjednávání se společností Explosia,“ řekl Právu ředitel speciálních projektů Pavel Beran.

ZVS je slovenský výrobce munice, který patří do portfolia českého největšího českého zbrojaře CSG. Ten spory s konkurencí nechce veřejně řešit. V obecné rovině ale připouští, že problémy s dodávkami se nevyhýbají ani jim.