Článek
Resort plánoval v nejbližších letech investovat finanční prostředky ze svého rozpočtu do řady strategických projektů rozložených do několika let s ohledem na finanční možnosti. Nová lehká útočná vozidla (LÚV) mají nahradit stárnoucí Land Rovery z let 2006 až 2009 pro speciální síly Armády ČR.
Tento záměr byl uveden v Koncepci rozvoje armády do roku 2030, kterou schválila vláda v roce 2019. V dosud předkládaných materiálech týkajících se strategických zakázek pro příští roky však nákup LÚV chyběl. Změnilo se to až 31. srpna na Radě ministra obrany pro obranné plánování, kde se záměr objevil v takzvané matici strategických zakázek. Ještě na lednové schůzi rady tento nákup v matici ale uveden nebyl. Rozpočet obrany se přitom nijak nenavýšil.
„Partyzánština generálů“
„Veřejná zakázka na LÚV je ve stavu přípravy zadávací dokumentace. O její realizaci nebude rozhodovat současné vedení v čele s ministrem Lubomírem Metnarem (za ANO). Rozhodnutí o vyhlášení zakázky bude na nové vládě a novém vedení resortu obrany,“ uvedl obecně mluvčí resortu obrany Jan Pejšek s tím, že jde o projekt požadovaný velením armády.
Proč se tato priorita objevila až nyní, na konci funkčního období současné vlády a před nástupem nové garnitury, neodpověděl, pouze odkázal na Generální štáb AČR (GŠ). Ten na zaslané dotazy dosud neodpověděl.
Jak již bylo řečeno, záměr se v matici zakázek objevil na Radě ministra na konci srpna. Podivuhodné ovšem je, že jen o pár dní později v podobném materiálu zaslaném poslancům sněmovního obranného výboru před schůzí 8. září, který mají Novinky k dispozici, projekt chybí. Zákonodárci tak o připravovaném projektu nic nevěděli. O chystané investiční akci se dozvěděli až z materiálu předloženého přímo na výboru.
„Nevěděli jsme o tom. Objevilo se to až v zakázkách na výboru, neřekli nám k tomu vůbec nic,“ sdělil Novinkám jeden ze členů výboru, který si nepřál být jmenován, s tím, že jde o „partyzánštinu generálů“.
„Mlží před námi, až když se něčeho dopídíme a začneme se na to ptát, tak to z nich začne lézt jak z chlupaté deky,“ doplnil.
Když si poslanci v seznamu akcí všimli nově zařazené zakázky, obrátili se s dotazy na přítomného náčelníka Generálního štábu Aleše Opatu a ministerského náměstka pro vyzbrojování Lubora Koudelku. Podle několika zdrojů redakce přítomných na jednání výboru Opata odmítl věc komentovat a Koudelka taktéž sdílný příliš nebyl.
Proč „vyhrazený“ režim?
V pozdější písemné odpovědi zaslané poslancům Koudelka uvedl, že zakázka, specifikace i studie proveditelnosti budou probíhat v režimu „vyhrazené“, tudíž není možné „poskytnout k zakázce bližší informace“. Na dotaz, co je tajné na pořízení vozidel, která mají nahradit auta, o nichž je specifikace veřejně poměrně známá, GŠ taktéž neodpověděl.
Podle šéfky obranného výboru a horké kandidátky na ministryni obrany Jany Černochové (ODS), která by o zakázce rozhodovala, může být důvodem „zástavba citlivých systémů či to, že budou používány speciálními silami“. Těmito systémy by mohly být například dle informací redakce z bezpečnostní komunity radiostanice, které česká armáda dlouhodobě používá, jejich specifikace je ale ovšem poměrně veřejně známá.
O plánu pořídit LÚV prý pak Černochová věděla, jelikož se jedná o „několik let starý záměr“. Dotaz, jak si vysvětluje to, že resort o přípravě tendru informoval až těsně před volbami a před výměnou vedení, nekomentovala.
Počet kusů nejistý
Podle zmíněné matice strategických zakázek, kterou mají Novinky k dispozici, by zakázka měla být rozdělena do dvou etap v letech 2023 až 2026 a 2027 až 2029. První etapa má vyjít na téměř 5,6 miliardy korun, druhá na 1,3 miliardy. Souhrnná cena zakázky je tedy téměř sedm miliard korun. Kolik chce obrana nakoupit vozidel, však jasné není, podle matice jde o 283 kusů, mluvčí obrany Pejšek v odpovědi na dotazy uvedl jen přibližně 150 kusů, mluvil také o předpokládané ceně zakázky ve výši 5,6 miliardy, nikoliv sedm, jak plyne z matice.
Pokud se záměrem bude souhlasit nové vedení resortu, soutěž by měla proběhnout v roce 2022. Marketingový průzkum k akci podle mluvčího Pejška i Černochové probíhal od března do listopadu loňského roku, osloveno prý bylo 20 společností.
„Z nich 12 zaslalo ministerstvu obrany celkem 14 možných řešení (platforem). Nemáme od části firem svolení k publikování jejich jména. Lze ale konstatovat, že vozidla v požadované konfiguraci by mohla dodat řada dodavatelů,“ tvrdí Pejšek.
