Článek
Metnar k zakázce poznamenal, že protiletadlové raketové systémy tvoří společně s nadzvukovými letouny základní pilíře protivzdušné obrany. „Proto je pořízení nové generace protiletadlového raketového systému schopného čelit soudobým prostředkům vzdušného napadení klíčovým strategickým projektem obrany státu a jednou z hlavních priorit probíhající modernizace Armády ČR,“ uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Systém, který je určen pro obranu vzdušného prostoru, ve výzbroji nahradí přes 40 let starý protiletadlový komplet 2K12 KUB sovětské konstrukce a výroby. Smlouvu by ministerstvo chtělo podepsat na začátku příštího roku.
Favoritem Rafael
Armáda chce pořídit čtyři baterie, každá z nich bude vybavena vlastním 3D radiolokátorem, systémem velení a řízení palby a čtyřmi odpalovacími zařízeními. Protiletadlový raketový systém krátkého či středního dosahu (SHORAD/MRSAM, Short Range Air Defence/Medium Range Surface to Air Missile) je určen k ochraně měst, jaderných elektráren, letišť, průmyslových center či jiných důležitých objektů.
Podle Pejška armáda při výběru dodavatele posuzovala celkem devět systémů od sedmi výrobců. „Na základě průzkumu trhu, konzultací se spojenci, oficiálních informací výrobců, průmyslového dne a studie proveditelnosti armáda jako nejvhodnější systém pro své konkrétní podmínky a potřeby zvolila protiletadlový raketový systém SPYDER z produkce izraelské státní společnosti Rafael,“ uvedl Pejšek.
Chtějí jednat přímo s vládou Izraele
Ministerstvo obrany nyní osloví s nabídkou k jednání přímo izraelskou vládu, využije k tomu výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek na nákup vojenského materiálu. „Tento záměr kolegium ministra obrany jednohlasně potvrdilo 9. července,“ poznamenal mluvčí. Předpokládá, že termín uzavření smlouvy mezi vládami lze očekávat na počátku roku, dodávky by mohly začít od roku 2023.
Podle Pejška bude důležitou součástí vyjednávání podíl zapojení českého průmyslu. Cílem ministerstva je, aby na zakázce měly české firmy podíl nejméně ze 30 procent. Obrana chce zároveň zajistit, aby logistickou podporu zajišťoval po celou dobu životního cyklu, který je stanoven na 20 a více let, subjekt sídlící v České republice.
Smlouva na servis pandurů
Ministerstvo obrany v pátek ráno také podepsalo rámcovou smlouvu na servis bojových vozidel Pandur na příští čtyři roky. Je ve výši až 2,39 miliardy korun s DPH, oznámil na Twitteru Metnar. Komplexní servisní podporu bude mít i nadále na starosti kopřivnická firma Tatra Defence Vehicle. O zakázce ministr v pondělí informoval vládu. Dosavadní smlouva vypršela na konci dubna 2020.
„Dobrá zpráva pro vojáky a naši obranyschopnost. Dnes ráno byla podepsána rámcová dohoda mezi ministerstvem obrany a českou společností Tatra Defence Vehicle na komplexní servisní podporu vozidel Pandur,“ uvedl Metnar. Dodal, že smlouva je v hodnotě 2,39 miliardy korun s DPH a platit bude do roku 2024.
Česká armáda má ve výzbroji 107 pandurů, které dostávala v letech 2009 až 2013, později ministerstvo objednalo dalších 20 kolových obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích. V Česku je vyrábí právě Tatra Defence Vehicle, která proto dosud zajišťovala i jejich servis.
Před rokem armáda uvedla, že k začátku října měla neprovozuschopných 21 pandurů, a to kvůli závadám na zbraňových stanicích nebo podvozcích či nutnému servisu. Podle vedení armády neprovozuschopnost neznamená, že by vozidla nebyla schopná boje. Vedení vojska si stěžovalo na dlouhé dodací lhůty některých dílů. Podle armády bylo v posledních letech průměrně neprovozuschopných asi 30 strojů, od roku 2017 se vojákům daří opravit více vozidel, než kolik jich je porouchaných.
Na provoz pandurů do loňského podzimu armáda vynaložila 1,57 miliardy korun. Za poslední roky se na této technice nakupil deficit 950 milionů korun.
