Obrana chystá plány na dlouhou válku a přesuny

Ministerstvo obrany mění v reakci na konflikt na Ukrajině obrannou strategii, na jejímž základě chce modernizovat armádu a zajistit investice do dopravní infrastruktury, aby dokázala pojmout kolony spojeneckých vojáků a techniky mířící k hranicím Ruska.

„V důsledku rostoucí agresivity Ruska je hlavním úkolem české obranné politiky všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi,“ stojí v dokumentu, který by měl v pátek projednat branný výbor Sněmovny.

Podle bývalého šéfa armády Jiřího Šedivého postupuje obrana a vláda správným směrem, protože je potřeba připravit armádu i společnost na možný konflikt bez ohledu na situaci na Ukrajině, protože bezpečnostní situace se ve světě zhoršuje a zhoršovat se bude. Zvláště kvůli rivalitě USA a Číny.

„I kdyby skončila válka na Ukrajině, tak hrozba možného konfliktu neskončí, protože situace v Indočíně je čím dál horší,“ řekl Právu Šedivý.

Strategii už ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v červenci představila prezidentu Petru Pavlovi jako vrchnímu veliteli ozbrojených sil. A do konce září by ji měla schválit vláda.

Strategie si vytyčuje dva hlavní úkoly. „Prvním prioritním úkolem je budovat dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly nasaditelné do operací kolektivní obrany,“ stojí v textu.

Tím se myslí hlavně posílení armády o další tisíce vojáků. Armáda již před lety zvýšila nábor nováčků a chtěla by do roku 2030 zvýšit počet profesionálních příslušníků ze současných 24 na 30 tisíc mužů a žen ve zbrani a 10 tisíc aktivních záložáků. Těch je nyní okolo čtyř tisíc.

Armádu také čeká radikální přezbrojení, na které by měla díky uzákonění dvou procent HDP na obranu mít i dost peněz. Jenom příští rok by se měl obranný rozpočet zvýšit o třetinu, ze sta na 150 miliard korun.

Druhým prioritním úkolem je všestranná operační příprava území České republiky a zabezpečení přijetí, přesunů a podpory potenciálně velkého množství spojeneckých sil.

Šedivý očekává, že kvůli tomuto úkolu se bude muset masivně investovat hlavně do silniční sítě, železnice a letišť. „Kvůli možným přesunům vojsk na východ se bude muset zvýšit nosnost mostů, zajistit průchodnost tunelů, aby nebyly úzké pro vojenskou techniku, a modernizovat letiště. A taky vytvořit prostory pro soustředění a odpočinek,“ poznamenal Šedivý.

Podle šéfa Centra bezpečnostních studií z Metropolitní univerzity Praha Oldřicha Bureše tento úkol vychází z plánů NATO, které v červenci schválil summit ve Vilniusu. „Na východní křídlo se přesunuly a budou přesouvat jednotky, ale bude se muset vyřešit také doprava těžké techniky, protože německé tanky Leopard nebo americké Abrams jsou o dvacet tun těžší, než je nosnost našich silnic a mostů,“ poznamenal Bureš. Dodal, že proti staré strategii jde o značný posun.

„Podle staré strategie jsme hlavně připravovali armádu na zahraniční operace, ale teď se vracíme k vševojskovému operačnímu zázemí,“ řekl Bureš.

Dle strategie i dřívějších výroků ministryně obrany není možné v obraně spoléhat pouze na armádu, ale je třeba na konflikt připravit celou společnost a také podnikatele. V materiálu pro poslance se proto píše: „ČR bude vytvářet předpoklady pro zapojení obranného průmyslu do systému hospodářské mobilizace.“

O Rusku jako největší hrozbě a také o nebezpečí, které přichází z Číny a z nestabilních zemí Afriky, hovoří i bezpečnostní strategie, kterou připravilo ministerstvo zahraničí a kterou v červnu schválila vláda.