Obrana chce trestaným usnadnit vstup do armády

„Úprava zákona z roku 2017 se ukázala jako příliš přísná a neodpovídá požadavkům, které jsou kladeny na vojáky z povolání. Dochází tak bez věcného důvodu ke snižování možnosti náboru nových vojáků z povolání,“ argumentuje ministerstvo obrany.

Podle své mluvčí Magdaleny Dvořákové armáda narazí během přijímacích pohovorů ročně na stovky lidí, kteří mají zahlazené tresty a musí být odmítnuti.

Generální štáb doufá, že změna zákona by mohla přivést do armády tisíce nových vojáků. Ročně je odsouzeno zhruba 40 tisíc osob, z toho asi třetina za závažné činy.

„Zbývající dvě třetiny pachatelů trestné činnosti - tedy až 26 tisíc osob - se mohou po zahlazení ucházet o povolání do služebního poměru nebo zařazení do aktivní zálohy,“ řekla Právu Dvořáková.

Podle zákona je možné tresty zahladit, „jestliže odsouzený po výkonu trestu vedl nepřetržitě řádný život“.

Délka tohoto očistce se odvíjí od délky trestu. Pokud zájemce o uniformu seděl ve vězení rok, musí počkat tři roky. Při pěti letech je očistná lhůta pět let, u odsouzení nad pět let lze o vstup do armády požádat až po deseti rocích.

I dnes mohou bývalí trestaní do armády, ale čekací lhůty jsou výrazně delší. Při trestu do dvou let je nutné s přihláškou vydržet deset let. A nad dva roky patnáct let.

„Zachovává se však požadavek nepřípustnosti povolání pachatelů zvlášť závažných zločinů a těch, kterým soud uloží trest ztráty vojenské hodnosti,“ říká ministerstvo obrany.

Pro armádu uvolnění pravidel bude znamenat konkurenční výhodu, protože v případě policistů, hasičů nebo strážníků bude platit dál, že se na zahlazení trestů nebude přihlížet.

V krizových momentech armády často změkčují pravidla. Ukrajina například nasadila na frontu odsouzené za lehčí trestné činy. Do ruské armády nastupují z vězení i vrazi.

Armáda chce také prosadit, aby nemusela vybrané odborníky posílat v důchodovém věku do zálohy a po vzoru státních zaměstnanců je nechat sloužit až do 70 let. „Mělo by se jednat především o odborníky, například právníky, lékaře, IT specialisty, ale také o vojáky v nedostatkových odbornostech, jako jsou kuchaři, elektrikáři a další,“ řekla Dvořáková.

Neznamená to, že na to budou mít vojáci právní nárok, ale jde jen o možnost. Dnes v armádě slouží asi 150 vojáků starších 60 let. Průměrný věk je 37,7 roku.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka před dvěma týdny na velitelském shromáždění uvedl, že z potíží s náborem nových vojáků a udržením současného personálu se stává „strategický problém“. Dodal, že v letošním roce nově příchozí sotva pokryjí úbytek vojáků, kteří odcházejí do zálohy.

Ministerstvo obrany doufá, že ke zvýšení atraktivity armády pomůže novela zákona o vojácích, která kromě uvolnění pravidel u trestní bezúhonnosti zvyšuje řadu příplatků, například na nábor, dojíždění nebo ubytování.

Podle Řehky se budou muset kvůli obranným plánům NATO zvýšit strategické plány a počty vojáků na 37 tisíc. Současné vládní dokumenty počítají s tím, že bude mít armáda v roce 2030 přes 30 tisíc příslušníků, dnes tam slouží 25 tisíc vojáků plus tři tisíce příslušníků u vojenské policie a vojenského zpravodajství.