Hlavní obsah

Obrana chce navíc devět miliard, Stanjura není proti

Odhady růstu ekonomiky jsou ošidné, i když je dělá ministerstvo financí. Přesvědčili se o tom na ministerstvu obrany, protože mají dostat v rozpočtu na příští rok proti předpokladům o devět miliard korun méně.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Schůze Poslanecké sněmovny, 11. června 2024, Praha. Zleva ministryně obrany Jana Černochová a ministr financí Zbyněk Stanjura

Článek

Obrana počítala s tím, že rozpočet na rok 2025 bude vycházet z odhadu hrubého domácího produktu (HDP), který finance loni vypočítaly na 8451 miliard korun. A dvě procenta HDP, které by obrana ze zákona měla dostávat, budou tedy 169 miliard korun.

Ale chyba lávky, ministerstvo financí má už nový odhad HDP. „Predikce HDP na rok 2025 činí 8031,8 miliardy korun a od ní odvíjí výše výdajů na obranu státu pro příští rok, a to 160,6 miliardy,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.

Problém je v tom, že armáda s penězi už počítá, protože rozjela velkou modernizaci vojenské techniky. „Tím, jak klesla inflace, tak výpočet HDP je v nižších objemech, než jsme si představovali. Takže budeme na jednáních s ministerstvem financí vyjednávat, aby nám zůstal takový objem prostředků, na který jsme koncipovali naše plány a akviziční projekty,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Já beru ty dvě procenta jako minimum.
Zbvněk Stanjura, ministr financí

Černochová se proto bude muset postavit do fronty ministrů, kteří budou chtít více miliard do svých rozpočtů. Má ale výhodu, protože ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ze stejné strany a zvýšení rozpočtu obrany nad dvě procenta HDP se nebrání tak intenzivně, jako je tomu u jiných resortů. „Každý ministr bude bojovat za vyšší rozpočet. Uvidíme, k čemu se přikloní vláda. Já beru ta dvě procenta jako minimum,“ řekl Novinkám Stanjura.

Obrana roste nejvíce, ale čerpání je slabší

Rozpočet ministerstva obrany za vlády Petra Fialy roste nejvíce ze všech resortů. Vláda prosadila, že hranice dvou procent HDP na obranu, kterou po všech členských státech vyžaduje NATO, se dostala do zákona a každá vláda se tím musí řídit.

Armáda navyšování rozpočtu obhajuje tím, že vnitřní dluh hlavně na technice a infrastruktuře činí přes 200 miliard korun a že musí i kvůli válce na Ukrajině a zhoršující se bezpečnosti světa urychleně přezbrojit.

Mnohamiliardových projektů má rozjeto několik. Mezi největší patří pořízení 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, nákup 24 letounů F-35 za 150 miliard korun nebo akvizice 77 tanků Leopard 2A8 a 15 tanků 2A4, za které by obrana měla dát také okolo 60 miliard korun. A příští rok tyto projekty už začne splácet.

Foto: Slovenské ministerstvo obrany, Bez zdroje

Leopard 2A4

Dvě procenta ze zákona začala platit od letošního roku, kdy by měla obrana mít k dispozici 159 miliard korun. Otázkou je, zda je utratí. Loni měla totiž vyčerpat 111,8 miliardy korun, což odpovídalo 1,52 procenta HDP. Ale to se ministerstvu nepodařilo, protože utratilo jen 101 miliard korun, což bylo 1,37 procenta HDP .

Černochová to obhajuje tím, že skoro osm miliard korun bylo přesunuto do fondu strategických projektů, kam patří právě stíhačky F-35 nebo obrněnce CV-90, a z tohoto fondu se budou splátky v budoucnosti hradit. „My jsme věděli od samého začátku, že Severoatlantická aliance nám nemůže ty finanční prostředky uznat, když nejsou v tom roce vyčerpány,“ hájila slabé čerpání rozpočtu Černochová.

Černochová: Česko loni vydalo na obranu méně, než se čekalo

Domácí

Výběr článků

Načítám