Obrana chce nakoupit pro speciály lehká útočná vozidla Supacat. Kvůli vysoké ceně to řeší sněmovní výbor

„Veřejná zakázka je zadána nadlimitní… a to přímým oslovením společnosti LPP s.r.o. jako výhradního zástupce vozidel Supacat. Předmětem veřejné zakázky je pořízení až 24 kusů lehkých obrněných vozidel ve třech variantách s příslušenstvím prostřednictvím rámcové dohody,“ stojí v interním materiálu ministerstva obrany ze začátku října.

Zakázka je vedena ve vyhrazeném, tedy utajovaném režimu. I proto se k ní resort nechtěl nijak vyjádřit. „Zakázka je v utajovaném režimu, a proto nelze poskytovat více informací,“ sdělilo Novinkám stroze ministerstvo. Na dotazy pak do vydání textu nereagoval ředitel společnosti LPP Miroslav Žižka.

V materiálu, který zpracoval vrchní ředitel pro sekci vyzbrojování a akvizic MO Lubor Koudelka, je popsáno několik variant co do počtu pořizovaných vozidel a ceny, přičemž vybraná a soudním znalcem posouzená je varianta nákupu osmnácti vozidel za 2,4 miliardy, případně 2,13 miliardy, pokud by se dodavateli poskytla předem záloha ve výši 70 procent.

To by znamenalo, že jedno vozidlo by stálo více než 133 milionů korun v první variantě, v druhé pak přes 118 milionů. Původně se přitom počítalo s tím, a dle informací redakce ještě v lednu společnost LPP deklarovala tuto částku, že na akvizici postačí 1,5 miliardy korun, což odpovídá jednotkové ceně asi 65 milionů korun při původně diskutovaném nákupu 24 vozidel. Cena se tak skokově během necelého roku zvýšila o vyšší stovky milionů.

Pro představu, jedno švédské obrněné bojové vozidlo CV90, kterých Česko nakoupí 246 za předpokládaných 71 miliard korun, vychází na 287 milionů korun.

O tom, že by se mohla vojákům napřímo pořídit lehká útočná vozidla HMT400 Jackal od britské společnosti Supacat, psaly Novinky už na přelomu roku 2021 a 2022, kdy se současná ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ujímala řízení resortu. A to v souvislosti s tehdy hrozícím střetem zájmu u jejího dlouholetého spolupracovníka Františka Šulce, jehož si s sebou přivedla na pozici politického náměstka.

Šulc tehdy totiž držel vlastnický podíl ve firmě Robot Scientific, kde společně s ním poloviční podíl měla společnost Letecké přístroje Praha (LPP) vlastněná přes holding podnikatelem ve zbrojním průmyslu Jiřím Sauerem. Šulc po nástupu na ministerstvo svůj podíl firmě odprodal. V Česku britského výrobce aut zastupuje právě společnost LPP.

Nyní Novinkám Šulc řekl, že se o danou zakázku nezajímá, a připomněl, že už dříve se kvůli možné podjatosti s ohledem na své dřívější podnikání vyloučil ze všech jednání, kde se otázka supacatů řeší.

Zdroje redakce blízké ministerstvu i armádě shodně tvrdí, že Šulc se nyní v zakázce neangažuje a požadavek na pořízení měl přijít od 601. skupiny Speciálních sil v Prostějově, která s vidinou získání supacatů koketuje už roky.

Věc nicméně ještě prý není úplně rozhodnutá. Minulý týden o záměru s ohledem na vysokou cenu jednal za zavřenými dveřmi sněmovní výbor pro obranu. Diskusi nad bodem ale poslanci nedokončili a přerušili ji do dalšího zasedání výboru, které by se mělo uskutečnit 5. listopadu.

Zamýšlený nákup s ohledem na cenový vývoj v čase kritizoval nedávno na síti X místopředseda branného výboru Pavel Růžička (ANO), který se v této souvislosti opřel od Armády ČR a jejího šéfa Karla Řehky. Zde je ale nutné připomenout, že techniku nakupuje ministerstvo, resp. jeho sekce vyzbrojování a akvizic vedená ředitelem Koudelkou, cenu dojednává taktéž. Armáda jen specifikuje výbavu.

„V rozpočtu 2024 je cena: 1,5 mld. Kč za 24 ks = 65 mil. Kč za 1 vozidlo. Aktuální kalkulace: 2,4 mld. Kč za 18 ks = 133,6 mil. Kč za 1 vozidlo,“ rozčílil se Růžička nad nárůstem ceny o skoro miliardu v poměrně krátkém čase.

Že je cena vysoká, uznává i jeden ze zdrojů redakce z armádního prostředí, který si nepřál být jmenován, ale redakce jeho totožnost zná. „Cena je vysoká ne kvůli autu, ale kvůli výbavě,“ uvedl zdroj. Co všechno by měly supacaty mít, není jasné, technické parametry a přesná výbava jsou totiž ze strategických důvodů utajovány.

Nakoupit lehká útočná vozidla se pokoušelo ministerstvo obrany už průběhu roku 2023. Tehdy chtělo vysoutěžit 159 kusů pro 43. výsadkový pluk v Chrudimi, ale veřejnou zakázkou provázenou od počátku porodními bolestmi nakonec v září loňského roku zrušilo. Předpokládalo se totiž za 159 aut dát 5,6 miliardy korun s DPH, ale zájemci se s cenovými nabídkami nedokázali na tuto hodnotu dostat.

„Nabídkové ceny obou dodavatelů výraznou měrou převyšovaly stanovenou předpokládanou hodnotu, a to o více než 88,85 procenta,“ zdůvodnilo tehdy ministerstvo krok uchazečům v rozhodnutí o zrušení soutěže. LPP se navzdory dlouhodobému zájmu do tendru nepřihlásilo, protože mu vadilo kritérium nejnižší cenové nabídky.

Britské vozy měly u chrudimských výsadkářů nahradit již zastaralá a technicky nevyhovující vozidla Land Rover Defender 130 Kajman, která jsou používána od roku 2009.

Snahy o zavedení supacatů do výzbroje české armády, konkrétně 601. skupiny, byly už ale výrazně dříve, v roce 2012, kdy nákup tří vozidel za 99 milionů nepovolil tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Už tehdy záměr čelil kritice kvůli vysoké ceně, protože v té době Britové pořizovali tato vozidla v přepočtu za přibližně 15 milionů korun za kus.

Na nárůstu ceny se může podílet současná situace na trhu ovlivněná válkou na Ukrajině i obecně zhoršená bezpečnostní situace ve světě, případně nárůst cen materiálů, služeb i inflace v posledních letech.