Obrana chce dobrovolné odvody

„S ohledem na možnosti státu v době míru jsme vymysleli institut postavený na dobrovolnosti pro ty občany, kteří jsou ochotni v době krize bránit svou vlast,“ řekl Právu právník ministerstva obrany Zoran Nerandžič. Ten připravoval balíček legislativních změn, které má brzy projednat vláda a ve zrychleném čtení poté i parlament.

Od roku 2004, kdy skončila povinná vojenská služba a Česko má profesionální armádu, může vláda vyhlásit odvody obyvatelstva jen v době, kdy parlament vyhlásí stav ohrožení nebo války. To je podle ministerstva obrany ale pozdě, protože administrativní proces přeměny občanů na vojáky je zdlouhavý.

Nejdřív parlament musí odsouhlasit stav ohrožení státu. Pak vláda může vyhlásit odvody a krajská vojenská velitelství začnou rozesílat dotazníky občanům, kteří podle Ústavy podléhají branné povinnosti, tedy mužům a ženám mezi 18 a 60 roky.

Oslovení pak mají 30 dní na vyplnění. Teprve pak mohou být pozváni k odvodu a zdravotní prohlídce. Pokud je občan odveden, tak ho může armáda povolat k základnímu výcviku. „Než z občana uděláme vojáka pro potřeby doplnění branných sil, tak to všechno bude trvat skoro rok,“ řekl Právu mluvčí obrany David Jareš.

Vytvořením skupiny tzv. dobrovolně předurčených by armáda měla další skupinu obyvatel, kterou by mohla v případě ohrožení relativně rychle povolat do vojenské služby. Nyní má k dispozici 27 tisíc profesionálních vojáků a také okolo čtyř tisíc aktivních záložáků. „Dobrovolníci by částečně pokryli prvotní potřebu armády, než by se rozjely odvody a než by občané začali nastupovat do mimořádné služby,“ poznamenal mluvčí.

Dobrovolně předurčení v době míru projdou pouze odvodem a zdravotní prohlídkou. Pět let budou moci být v případě krize povoláni, aby prodělali základní výcvik. O povolání dobrovolníků na cvičení by při zhoršující se bezpečnostní si­tuaci rozhodovala vláda a Sněmovna by mohla její opatření zrušit.

Obrana se bude snažit lidi ke vstupu mezi dobrovolníky motivovat. „Můžeme jim např. poskytnout určitou péči nebo je podporovat v civilní kvalifikaci, která je využitelná pro potřeby obranných sil, typicky může jít o řidiče náklaďáků,“ poznamenal Nerandžič.

Dalším krokem, kterým chce obrana urychlit případný odvod občanů ve válečné krizi, je využívání dostupných údajů o občanech s brannou povinností vhodných pro potřeby armády.

Původně ministerstvo uvažovalo o vybudování vlastního registru branců. Během připomínkového řízení ale od toho ustoupilo.

„Ukázalo se to jako zbytečné, protože dostačující pro naše potřeby bude využívat údajů ze základních registrů,“ řekl Jareš. Dodal, že ministerstvo obrany si po schválení balíčku branných zákonů parlamentem zaregistruje u ministerstva vnitra příslušné agendy a nahlásí, jaké údaje bude chtít využívat.

Konkrétně má zájem o registr řidičů, držitelů zbrojních průkazů nebo o registr pracovníků v letectví.

„Jde nám hlavně o řidiče, zdravotníky, letce i letecký personál, ajťáky nebo automechaniky. Jde o profese, které jsou v armádě nedostatkové,“ uvedl mluvčí. „Umožní nám to dopředu si vytipovat občany, kteří by byli cíleně povoláni za stavu ohrožení nebo ve válečném stavu, a zjednoduší to a zkrátí administrativu při odvodovém řízení,“ doplnil.

Sbírání dat o občanech nebude tajné. Každý občan se jednou za rok dozví, že se o něj ministerstvo obrany zajímalo. Je to jako u každého jiného úřadu, který využívá pro své agendy údaje o občanovi.

Obrana chce shromažďovat data hlavně o občanech mezi 18. a 45. rokem věku. „Občan je z hlediska svých fyzických dispozic nejvhodnější pro vojenský výcvik do 45 let, a má proto smysl o něm shromažďovat podrobnější údaje pro účely povolání v případě ohrožení státu,“ uvedl Jareš.