Obrana a kontrolní úřad se dohadují, kdo může za miliardový nájem

Obraně se kritika nejvyššího kontrolora nelíbí a vyčítá mu, že jeho intervence jen zvýšila cenu pronájmu budovy na astronomickou miliardu korun, kterou obrana společně se stavebními úpravami zaplatí za sedm let pronájmu.

„Neopodstatněná kritika ředitele NKÚ z loňského roku pouze způsobila, že výsledná cena je kvůli neustálému růstu na trhu s nemovitostmi ještě vyšší a současně se trvání faktického neřešení stavu objektu MO-A prodloužilo,“ reagoval mluvčí ministerstva obrany Karel Čapek na výhrady šéfa NKÚ.

Spor mezi institucemi začal v roce 2023, kdy obrana začala vyjednávat s majitelem Tokova, společností CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka o tom, že se do jeho budovy na břehu Vltavy přestěhují úředníci z nevyhovujících kanceláří objektu MO-A v pražské Bubenči.

Ministryně Černochová vyjednávání ale postupně zastavila kvůli kritice, že chystaný pronájem za 66 milionů korun ročně je předražený. Kala k tomu tehdy prohlásil, že nad celou transakcí visí otazníky, protože jeho úřad, který v Tokovu sídlil, dával za nájem třikrát méně.

Černochová proto nechala vypsat výběrové řízení. Jenže ouha. Do tendru se přihlásily dvě firmy a nabídku podal pouze holding CPI, který chce za sedmiletý nájem průměrnou roční platbu 103 milionů korun za 15,6 tisíce metrů čtverečních. Ministerstvo navíc počítá s tím, že 311 milionů korun bude stát přebudování budovy podle bezpečnostních a kapacitních požadavků. Obrana na nabídku kývla, protože budova v Bubenči je v havarijním stavu a potřebuje před rekonstrukcí, která bude trvat až do roku 2033, úředníky někam přestěhovat.

Kala v rozhovoru pro Radiožurnál, ve kterém kriticky zhodnotil schopnost obrany investovat narůstající rozpočet, před časem uvedl, že pronájem Tokova je důkazem, že obrana neumí vyjednat tržní cenu.

„Schopnost, že se budu snažit pořídit, co potřebuji, za cenu, která odpovídá trhu, tak to je podle mého názoru hlavní. Vlastně nic jiného by teď ministerstvo nemělo dělat než se tím zabývat,“ řekl Kala.

S tím ale na obraně nesouhlasí. „Kritika výše nájmů není z našeho pohledu oprávněná, jelikož soudní znalec vysoutěžené nájemné označil ve svém závěru za tržní,“ uvedl mluvčí Čapek.

Také ředitelka majetkové sekce ministerstva obrany Marta Kopecká považuje srovnávání za nespravedlivé, protože kontrolní úřad užíval jen devět tisíc metrů čtverečních pro 400 zaměstnanců. Navíc podle Kopecké šlo o nájemné, které si úřad s majitelem budovy vyjednal v roce 2013.

„Tehdy NKÚ jednal pouze o prodloužení nájmu a už byl v budově zabydlený. Navíc to bylo v době, kdy byl úřad kritizován, že platí příliš vysoké nájemné a kdy se uvažovalo, že se pro NKÚ najde levnější budova,“ poznamenala Kopecká.

Dodala, že když se porovnají ceny z roku 2006, kdy se kontrolní úřad nastěhoval do Tokova, tak NKÚ platil 387 korun měsíčně za metr kanceláře a obrana nyní bude platit 380 korun.

To zase nadzdvihlo NKÚ. „Pokud se ministerstvo obrany hodlá stěhovat do budovy, kterou před tím obýval NKÚ, pak se mají srovnávat ceny nájmu předcházejících let a nikoliv ceny z období před šestnácti lety,“ reagovala mluvčí úřadu Hana Kadečková.

Dodala, že za miliardu korun, kterou obrana dá za sedmiletý pronájem, NKÚ postavil zcela nové sídlo. Firma CPI podle ní navíc v roce 2016 úřadu nabídla nájem na příštích 50 let s tím, že by se roční nájem 16,7 milionu korun navyšoval o roční inflaci. O této nabídce podle Kadečkové věděl Úřad vlády i ministerstvo financí.

„Pokud tedy stát stál o to, aby v budově Tokovo dále působila některá z jeho organizačních složek, měl prostor i dobrou výchozí pozici pro další jednání s vlastníkem budovy Tokovo,“ podotkla Kadečková.

Ministerstvo obrany o této nabídce údajně nevědělo. Majitel budovy považuje argumentaci NKÚ za scestnou.

„Je naprosto absurdní jakkoliv mezi sebou porovnávat aktuální tržní ceny nájemného s cenovými hladinami před devíti lety bez ohledu na rozdílnost parametrů obou nájemních vztahů,“ reagoval marketingový ředitel CPI Jakub Velen na dotaz Novinek a Práva, proč nenabídli podobnou cenu jako NKÚ i ministerstvu obrany.

Ředitelka realitní poradenské společnosti Knight Frank Zdenka Klapalová Novinkám a Právu řekla, že v Praze není dostatek kancelářských budov, které dokážou nabídnout skoro 16 tisíc metrů čtverečních.

„Kanceláří v Praze není úplně dost a zvláště pro ty, kteří mají tak velké požadavky. Proto se nedivím, že zájemců moc nebylo,“ dodala Klapalová. Souhlasí i s tím, že cena 380 korun za metr čtvereční měsíčně je v Praze přijatelná.