Článek
Libuše (68) se rozhodla se svou závislostí na alkoholu začít bojovat sice později, ale přece. Před osmi lety nastoupila do léčebny. Po devíti měsících strávených za zdmi ústavu jí však v životě nezbylo už vůbec nic – ani byt, ani rodina. Pomoc našla v Diakonii Broumov, kde dostala střechu nad hlavou a oblečení. Čisté oblečení jí nakonec dalo v životě druhou šanci.
„Mám dva syny, ale alkoholem jsem si zničila všechno. Pila jsem vesměs jen pivo, ale vždycky, když jsem se ocitla v hospodě, táhlo mě to k automatům. A pak jsem si v šedesáti řekla šmytec. Nastoupila jsem do léčebny. Když jsem ji opustila, byla jsem sice čistá, ale mezi tím se stalo tolik věcí, že jsem neměla nic,“ svěřila se Právu energická seniorka.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
V Diakonii Broumov, která už přes dvacet let pomáhá potřebným, mimo jiné i sbírkou obnošených oděvů, našla práci, která ji nadchla natolik, že se samo vedení diakonie nestačilo divit. Rozhodla se otevřít si vlastní obchod se šatstvem.
„Pocházím z Jaroměře, v Josefově mám kamarádky a našla jsem tu na náměstí opuštěný krámek. A nad ním byt. Majitele znám třicet let, a tak jsem domluvila pronájem pro diakonii a otevřela jsem tu nové výdejní středisko oblečení,“ vzpomíná Libuše.
Lidé chtějí ušetřit
„Z diakonie mi přivezou vždy v pondělí oblečení, já ho roztřídím do polic, přidám ceny – trička jsou za dvacet korun, kalhoty za čtyřicet, když máme oblečení z obchoďáku nové, tak třeba zimní bundu prodáváme za sto. A lidé se jen hrnou,“ popisuje nadšeně chod obchůdku. „Denně mám otevřeno čtyři hodiny. Chodí mi sem seniorky, ale i hezké paní, které chtějí ušetřit,“ říká Libuše.
„A taky sem chodí maminky. A chlapi pro pracovní oděvy. Denně dvacet třicet lidí. Vedu účetnictví, na vše dávám paragony, peníze odevzdávám diakonii. Já tím obchodem žiju, znovu a smysluplně,“ řekla.
Vždycky pracoval tvrdě
„Lidé jsou moc milí a jsou rádi, že ušetří. To oblečení je hezké, kolikrát nové. A diakonie díky tomu zaplatí prostory, kontejnery a lidi, kterým dává práci,“ dodala. Diakonie Broumov má 180 zaměstnanců, z toho šedesát je jejích klientů, tedy lidí v obtížné životní situaci, pro které provozuje ještě dvě ubytovny.
V jedné z nich našel svůj domov i Petr (54). Dostal také čisté oblečení, které využil při focení, kde stál modelem. A hlavně díky němu sehnal místo závozníka.
„Byl jsem instalatér, pak malíř, ale neměl jsem rodinu. Jednou přišel kamarád s nápadem, který samozřejmě dopadl, jak nejhůř mohl. On se z toho dostal a já šel do vězení za podvod. Po čtyřech letech ve vězení jsem nevěděl kudy kam. Nemělo smysl vykládat, že jsem za to nemohl. Potřeboval jsem střechu nad hlavou a hlavně práci. Vždy jsem pracoval tvrdě a precizně,“ popsal svou mezní situaci Petr, který je původně z Brna.
Jako model hledá partnerku
Práce, díky které se z potřebného stal tím, jenž pomáhá, mu vlila do žil novou energii. „Když už tam pro mě nebylo uplatnění, šel kamarád do Prahy dělat hlídače, tak jsem šel s ním. Jsem v Praze osm let a nic mi nechybí. Práce je skvělá. Jediné, co snad hledám, je partnerka. Tak třeba se mi poštěstí,“ řekl Petr.
Díky focení, kterého se zúčastnil, se stal jednou z tváří výstavy Tady šaty pomáhají, kterou je možné vidět v Avion Shopping Parku na pražském Zličíně do konce března.
Zda mu portrét od fotografa Tomáše Bicana pomůže najít budoucí lásku, je ve hvězdách. Co však výstava příběhů lidí, kteří si prošli v životě mnoha kopanci, ale dokázali vstát, chce sdělit, je především to, že oblečení, které lidé vhodí do kontejnerů pro to určených, zachraňuje nejen tělo před zimou.
„Chceme připomenout možnost jednoduché pomoci lidem v nouzi, a to prostřednictvím sbírky obnošeného šatstva, kterou po celém Česku a na Slovensku organizujeme. Spolupracujeme s téměř 2500 měst a obcí, v nichž máme rozmístěno 753 sběrných kontejnerů,“ doplňuje Lenka Wienerová, ředitelka logistiky z Diakonie Broumov.