Článek
„Už cesta byla náročná. Dva tisíce kilometrů do Atén, kde jsme měli být nasazeni, se zvýšilo na zhruba 2400 kilometrů. Poslali nás hasit na poloostrov Peloponés,“ říká Radek Novotný z Břeclavi.
Před pár lety hasil les u Bzence, nedávno se zapojil do prací na likvidaci následků tornáda, jako strojník byl členem týmu směřujícího do Řecka.
Za volantem se střídali, jízda v kabině bez klimatizace s teplotou kolem pětačtyřiceti stupňů byla sama o sobě náročná.
Záběry z dronu na řecké spáleniště. Po zlepšení zemi čekají opět vedra a vítr
Než přijeli do Atén, Řekové za přispění speciálních ruských letadel ovládli situaci. V plamenech byl ale poloostrov Peloponés. Tam 9. srpna dorazili do vesničky Doxa. Rozbili tábor a pustili se do hašení.
„Bylo to úplně jiné než v Bzenci, tam hořely borovice, požár se šířil korunově i podložím. V Řecku tvořily porosty olivové háje, keře, občas nějaký jehličnan. Na skále byla suchá tráva. Oheň se šířil velkou rychlostí,“ porovnal řecké peklo s požárem na Hodonínsku.
A připomněl další rozdíl. „U nás jsme měli dostatek hasičů, techniky, nebyl problém s vodou. Tam jsou horská údolí, stráně strmé tak, že se do nich nedalo vyjet. Dělali jsme vedení vody v řádu stovek metrů. K tomu velké převýšení, pokud foukl vítr, postupoval oheň obrovskou rychlostí,“ srovnal absolvované požáry Novotný.
Čeští hasiči už bojují s ohněm na Peloponésu
Druhý den v Řecku jim připravil drama. „Dopoledne bylo v okolí pár menších ohnisek. Odpoledne přišel prudký vítr, během půlhodiny se objevil velký mrak dýmu. Za hodinu už do okolí letěly plameny a zanedlouho bylo zasažené obrovské území,“ vzpomíná.
„V jednu chvíli jsme zůstali odříznutí od zdrojů vody, obklopil nás požár. Měli jsme cisternu, lidi, ale neměli čím hasit.“
Ústup před ohněm se nakonec podařil. A uchránili kostel. Mířily k němu plameny, ale voda, kterou předtím okolí pokropili, pomohla. Oheň se zastavil pár metrů před stavbou.
„Na základnu jsme se vraceli mezi sedmou a devátou večer. Přes noc odpočinek, jednu noc se ale oheň přiblížil k našemu stanovišti. Byli jsme ve střehu, napůl sbalení jsme drželi pohotovost, připravení do patnácti minut místo opustit,“ dodal hasič.
Biblická katastrofa, zoufá si plameny sežehnuté Řecko
Naši hasiči měli v cisterně pro boj s plameny čtyři kubíky vody. Slováci vzali auta s dvaceti kubíky.
„Evropský modul preferuje menší cisterny, s vyšší prostupností terénu. V Řecku je o vodu nouze, preferují hašení úsporné na spotřebu vody,“ uvedl náměstek generálního ředitele HZS ČR Petr Ošlejšek.
„Velké cisterny měly význam u Atén. My jsme měli menší, ale i tak byl problém projet úzký kopcovitý terén. Hasiči z Francie měli lesní speciály. Ty byly proti našim flexibilnější. My jsme zase měli víc vody,“ míní hasič.
Z Řecka si Novotný dovezl zkušenosti i zážitky. Cestou byly základem jídelníčku konzervy, na místě jim Řekové přilepšovali ovocem, občas snídaní a večeří či buchtami. „Byli skvělí, cítili jsme podporu, přátelství a vděk, že jsme se ukázali,“ řekl.